Česká elektrizační soustava čelí v důsledku mrazů a provozu tepelných čerpadel, přímotopů a dalších elektrických zařízení pro vytápění enormnímu zatížení, když například 8. ledna dopoledne hrubá okamžitá spotřeba překonala 12 tisíc megawattů (MW) a přiblížila se tak k rekordnímu zatížení 12 226 MW z 21. února 2021, přičemž většinu spotřeby (89 %) pokryly tepelné, plynové a jaderné zdroje a mírně se podílely i solární elektrárny.
Čistá výroba elektrické energie v České republice vloni meziročně vrostla o 3,8 procenta na celkových 71,4 terawatthodiny a poprvé od roku 2021 tak došlo ke zvýšení produkce.
Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany v roce 2025 navýšily svůj podíl v energetickém mixu nad 40 procent, když vyprodukovaly 32,066 terawatthodiny (TWh) elektrické energie a překonaly tak rekord z roku 2022, kdy výroba z jádra překročila 31 TWh.
Evropská komise částečně ustoupila od záměru zakázat od roku 2035 prodej nových vozů se spalovacími motory a místo původního plánu, že po tomto termínu musí mít 100 % nových vozů pohon na elektřinu, to nyní má být „jen“ 90 %.
Rozhodnutím vlády A. Babiše stát od ledna 2026 kompletně převezme financování podporovaných zdrojů energie (POZE), což sice odběratelům sníží cenu elektrické energie o 599 Kč za každou spotřebovanou MWh, ale státní rozpočet zatíží dalšími přibližně 17 miliardami a výdaje na POZE tak ročně překročí 41 miliard Kč.