Vyplatí se vlastní fotovoltaická elektrárna?

Solární elektrárny v Česku dříve…
V minulosti u nás bylo sousloví fotovoltaická elektrárna považováno málem za vulgarismus. Mohly za to především velmi štědré dotace a vysoké garantované ceny vykupované elektřiny, které přinesly pohádkové zisky nevelké skupině lidí souhrnně nazývané solární baroni. Kontroverze se objevily také kolem připojování solárů do distribuční sítě, což se zdaleka ne vždy dělo podle práva a oborových předpisů. Postupem času vyplouvaly na povrch nejrůznější nesrovnalosti a více či méně úmyslná pochybení odpovědných úředníků. Alena Vitásková, která byla předsedkyní Energetického regulačního úřadu v letech 2011–2017, se dokonce  v roce 2015 dostala do hledáčku orgánů činných v trestním řízení a dnes o své kauze píše knihy. Většina přehmatů ale sahá hlouběji do minulosti, do období 2004-2011, kdy funkci zastával její předchůdce Josef Fiřt.

Problémy se hromadily, až byly v roce 2014 veškeré dotace na fotovoltaické elektrárny zastaveny a hledala se nová energetická koncepce státu, v níž by obnovitelné zdroje energií měly jasně definovanou kapacitu a z ní vyplývající pravidla pro jejich povolování. Boom výstavby fotovoltaických elektráren se tak podařilo zastavit, protože bez dotací náklady na kilowatthodinu vyrobenou v nově připojené fotovoltaické elektrárně zhruba odpovídaly běžné sazbě za elektřinu pro domácnost. Dotace pro dříve připojené elektrárny přitom po dobu zaručenou zákonem běžely dál.

Podpůrný program Nová zelená úsporám Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí ČR, který v roce 2015 navázal na předchozí Zelenou úsporám, zařadil do svého dotačního portfolia fotovoltaické systémy na střechách rodinných domů. Majitelům rodinných domů stát dokonce nabídl instalaci fotovoltaiky na klíč. Finanční podpora šla ruku v ruce i s legislativní úpravou. Od roku 2016 je zrušená povinnost získat licenci od Energetického regulačního těm, kteří si na střechu svého domu pořídí fotovoltaickou elektrárnu s výkonem do 10 kW převážně pro vlastní spotřebu, nemusí ani být OSVČ. Provozovatelé malých fotovoltaických elektráren s příjmem z této činnosti nepřesahujícím 30 000 za rok jsou rovněž osvobozeni od daně z těchto příjmů.

… a jak si fotovoltaika stojí nyní
Dá se říci, že právě teď je na její pořízení docela vhodná doba. Nová Zelená úsporám, která měla končit 31. prosince 2021, vstupuje do další etapy naplánované až do roku 2030. Program navíc podporuje i kombinaci různých opatření vedoucích k omezení energetické náročnosti budov a emisí CO₂, za což žadatelé z řad majitelů rodinných domů dostávají bonusy 10 000 korun, u bytových domů dokonce 20 000 korun. Sdružovat lze přitom různé úpravy objektu i jeho okolí a výběr je opravdu pestrý:

K dispozici je i dotace na instalaci bateriových systémů, které souží k ukládání přebytkové elektřiny, aby ji domácnost mohla využívat, když slunce právě nesvítí.

Výkup elektřiny ze solární elektrárny
Podle instalovaného výkonu se fotovoltaické elektrárny umístěné na střechách domů dělí na malovýrobu do 10 kW a na elektrárny s vyšším výkonem. Výkon nad 10 kW je považován za podnikání a je k němu nutný statut podnikatele nebo firmy a licence Energetického regulačního úřadu.

Nakládání s vyrobenou elektřinou do značné míry záleží na tom, zda a jak je malovýrobní fotovoltaická elektrárna připojena k elektrizační soustavě. Rozlišujeme tři možnosti:

Ostrovní systém
Znamená, že elektřina je bezezbytku využita majitelem výrobny, která není připojena k elektrizační soustavě. K prodeji elektřiny tedy nedochází, není zapotřebí mít licenci od Energetického regulačního úřadu ani smlouvu s provozovatelem distribuční soustavy.

Mikrozdroj
Představuje výrobu pouze pro dané odběrné místo, přičemž elektrárna je připojena k elektrizační soustavě. Zásadní podmínkou je, že nesmí docházet k jakémukoliv přebytku ve výrobě a dodávce energie do veřejné sítě. Mikrozdroj totiž nemá rezervovaný výkon a distributor může případné přetoky do sítě penalizovat. Zde je proto nutné mít ošetřenu eliminaci případných přebytků například trvalým ohřevem vody nebo výše zmíněným systémem baterií.

Mikrozdroje podléhají zjednodušenému registračnímu řízení, kdy se výrobna nainstaluje, spustí a její majitel požádá svého dodavatele elektřiny o změnu smlouvy o připojení, jejíž uzavření jej opravňuje uvést mikrozdroj do provozu. Ani zde není nutná licence Energetického regulačního úřadu, ovšem elektrárna musí být instalována a připojena v souladu s pravidly provozování distribuční soustavy.

Výroba elektřiny pro vlastní spotřebu
Je kategorie, kdy majitel za přetoky do distribuční soustavy získává tržní cenu, a příjem z prodeje elektřiny následně daní podle zákona o daních z příjmů. Ani provozovatel této výrobny nepotřebuje licenci Energetického regulačního úřadu. Nutná je ale smlouva o připojení s provozovatelem distribuční soustavy a smlouva s obchodníkem s elektřinou, který pro ni v síti rezervuje výkon a odpovídá za odchylky v dodávkách elektrické energie.

Legislativa umožňuje i přímý prodej vyrobené elektřiny dalším odběrným místům v objektu. Typickým příkladem je fotovoltaická elektrárna na střeše bytového domu ve vlastnictví jednoho z nájemníků či majitelů bytu, který ji přeprodává dalším partajím.

Na kolik přijde fotovoltaická elektrárna
Instalace fotovoltaických systémů většinou probíhají na klíč včetně projektu a administrace. Cenu tedy ovlivňuje i to, co všechno pro vás firma dělá. Jinak tvoří největší položku investice samotné solární panely. Vyplatí se vybírat z těch kvalitnějších, déle vydrží v provozu a mívají i vyšší účinnost. Fotovoltaická elektrárna s výkonem kolem 2,5 kW, což je zcela postačující pro provoz běžné domácnosti v rodinném domě, se dá pořídit za cenu přibližně 160 000 korun. Přidělená dotace se může pohybovat kolem 55–60 tisíc korun.

Příbuzná témata

Elektřinu prodražují emisní povolenky | Energie.cz.
Fotovoltaika – solární energie, čistý zdroj elektřiny. |Energie.cz,