Novela energetického zákona čeká u prezidenta

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, zkráceně nazývaný energetický zákon, je základním právním předpisem upravujícím energetické odvětví v České republice. Účinnosti nabyl 1. ledna 2001, kdy nahradil původní zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci. Do zákona jsou implementovány jednotlivé právní předpisy Evropské unie z energetických odvětví, aktuálně schválená novela je již 25. v pořadí.

Novely jsou v podstatě dvě, jedna se týká nekalých praktik obchodníků s energiemi a vláda ji schválila již loni v březnu, druhá prošla vládou hned o měsíc později a věnuje se podporovaným zdrojům energie (POZE). Poslanci napříč politickým spektrem se sice shodli na omezení nečestného podnikání v energetice, velké množství pozměňovacích návrhů ale jednání parlamentu značně protahovala. Ještě horší byla situace s částí zákona věnované obnovitelným zdrojům, o kterou se strhl spor několika zájmových skupin. Do hry navíc vstoupil i takzvaný lex Dukovany upravující podmínky dostavby stejnojmenné jaderné elektrárny. V rámci urychlení celého procesu bylo později rozhodnuto projednávat novely odděleně.

Poslanci na poslední řádné schůzi většinou hlasů přijali senátní návrhy a Sněmovnou tak prošla novela energetického zákona, zákona o podporovaných zdrojích energie i zákon týkající se Dukovan. Co nového přinášejí?

Tou nejdůležitější je regulace činnosti zprostředkovatelů energie, známých pod uměleckým jménem energošmejdi. Doposud jim postačoval pouze živnostenský list, mohlo jít dokonce i o práci na dohodu. Nepodnikali podle energetického zákona, nepodléhali tak jeho pravidlům a Energetický regulační úřad (ERÚ) nad nimi neměl pravomoc. Pokud budou chtít i nadále pokračovat, budou se muset registrovat na ERÚ a splnit kvalifikační předpoklady, bezúhonnost, vzdělání a další podmínky. Musí to stihnout do července příštího roku, odkdy začne registr ERÚ platit. Budou podnikat v rámci energetického zákona, což jim ukládá povinnost jednat v zájmu spotřebitele.

Sjednotily se tak podmínky udělování licencí ERÚ, neplatí už ani výjimka pro dceřiné firmy dodavatelů.

Délka smluv na dodávky energií na dobu určitou byla omezena maximálně na tři roky, platnost plných mocí je nově pouze půl roku.

I smlouvy dohodnuté telefonicky musí dodavatel zákazníkovi doručit v písemné podobě.

Smlouva uzavřená zprostředkovatelem na pobočce podléhá stejným podmínkám jako smlouva uzavřená distančně. To znamená, že platí ochranné lhůty pro odstoupení do 14 dní od podpisu nebo pro výpověď do 15. dne po zahájení dodávek, které jsou podmíněny právě distanční formou prodeje.

Zpřesňují se podmínky pro oznámení případného zvýšení ceny nebo změny smluvních podmínek. Dodavatel musí adresně a prokazatelně zajistit doručení příslušného oznámení nejpozději 30 dní před změnou, zákazník musí podat výpověď nejpozději 10 dní před účinností změny. Ředitelé firem ČEZ, E.ON, innogy a Pražská energetika zaslali poslancům dopis, v němž upozorňují, že formulace „adresně a prokazatelně“ předpokládá povinnost zasílat zákazníkům doporučené dopisy, což zvýší administrativní náklady dodavatelů a může se promítnout do cen energií.

Dodavatel je povinen zákazníkovi sdělit termín platnosti smlouvy na dobu určitou.

Novela zavádí kontroly překompenzace výroben elektřiny, nastavuje limity vnitřního výnosového procenta (IRR) pro solární elektrárny a upravuje solární srážkové daně pro zdroje uvedené do provozu v letech 2009 a 2010. Je předpoklad, že díky tomu dojde k oživení výstavby obnovitelných zdrojů energie a zachování podpory pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.

Tuto přezdívku dostal zákon o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice, který zamezuje ruským a čínským firmám účastnit se tendru na výstavbu nového dukovanského bloku a zavádí způsob stanovení výkupní ceny elektřiny jím vyrobené, což souvisí se zajištěním financování celého projektu společnosti ČEZ. Zákon výslovně uvádí uchazeče o dostavbu, s nimiž bude stát jednat. Bezpečnostní dotazník, který je základní podmínkou zařazení do tendru, má dostat pouze francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. Následného výběrového řízení se tak nebudou moci zúčastnit jiné firmy, a to ani jako subdodavatelé.

Základní účastníci trhu s elektřinou podle energetického zákona:

Subjekty definované energetickým zákonem jako účastníci trhu s plynem:

Jako účastníky trhu s teplem energetický zákon uvádí: