Distribuční síť letos spolkne 25 miliard

Současná distribuční síť není stavěná na tisíce decentralizovaných zdrojů. V některých oblastech České republiky je již vedení na hraně kapacity a stále častěji se stává, že nová fotovoltaika z rozhodnutí distributora není k veřejné síti připojena.

Analýza, kterou si distribuční společnosti nechaly vypracovat, vyčíslila, že česká distribuční síť potřebuje investici 100 miliard korun, aby vyhověla požadavkům vyplývajícím z Green Dealu. Jedině tak k ní bude možno připojit tolik lokálních obnovitelných zdrojů (OZE), aby do roku 2040 bylo dosaženo jím plánovaného objemu výroby elektřiny z OZE.

Provozovatelé energetické soustavy mají distribuční síť v České republice teritoriálně rozdělenu. Největší část území má ve správě společnost ČEZ Distribuce a v její péči je prakticky celá severní polovina země. Ve Zlínském, Jihomoravském, Jihočeském kraji a Kraji Vysočina operuje EG.D Distribuce, hlavní město Prahu a její okolí obhospodařuje PRE Distribuce. 

Doslova boom, který v posledních letech zažívá fotovoltaika, a postupný rozvoj elektromobility zvyšují nápor na české distribuční sítě. Všichni tři distributoři se shodují, že k obavám z případných rozsáhlých výpadků rozvodných sítí zatím není důvod. Nicméně provozovatelé elektrických distribučních soustav svorně navyšují investice do svých přenosových soustav o miliardy ročně.

Společnost ČEZ Distribuce plánuje v letošním roce investovat do zkvalitňování sítě 15,8 miliardy korun a v následujících letech by se tato částka měla ještě navyšovat. Reaguje tak na zákaznické požadavky zejména v oblasti obnovitelných zdrojů, především fotovoltaických elektráren. Kromě posilování kapacity elektrifikační soustavy se zaměří také na implementaci technologií umožňujících masivnější využívání takzvaných chytrých řešení pro efektivní řízení dodávek.

Podobně uvažuje i EG.D Distribuce, která letos počítá s investicí do distribuční sítě přesahující sedm miliard korun. Největší část finančních prostředků bude směřovat do obnovy vysokého a nízkého napětí v regionech, na instalaci zařízení na hladině velmi vysokého napětí a rozvoj chytrých technologií.

Společnost PRE Distribuce pro letošní investice do přenosové soustavy vyčlenila dvě miliardy korun. Měly by se uplatnit při výstavbě a úpravách několika transformoven, vedení vysokého i nízkého napětí a zprovozněno bude přes sto zmodernizovaných trafostanic.

Samotná společnost ČEZ Distribuce jen za první tři měsíce letošního roku připojila do elektrifikační sítě více než 15 tisíc nových fotovoltaických elektráren, přičemž za celý loňský rok to bylo přes 21 tisíc. V souhrnu bylo v roce 2022 v České republice zprovozněno 33 760 fotovoltaik s celkovým výkonem 288,8 megawattu, což představuje meziroční nárůst 366 procent.

V některých regionech tak aktuálně není již možné nové fotovoltaické elektrárny do distribuční sítě připojit. Jejich majitelé musejí počkat, až dojde k navýšení kapacity distribuční soustavy v místě. Společnost EG.D Distribuce jako pomoc pro plánování instalace fotovoltaiky připravila mapu připojitelnosti.

Loni rovněž bylo instalováno více než 60 tisíc tepelných čerpadel, a to je dvojnásobný počet v porovnání s rokem 2021. Takto zásadní trend si žádá změny v principiální architektuře a základních modelech fungování distribuční sítě.

Vedle posílení kapacity přenosové a distribuční soustavy, aby zvládla připojení desítek, ba stovek tisíc decentralizovaných zdrojů výroby elektřiny, je nutné zrychlit povolovací procesy i výstavbu takzvaných smart grids, tedy chytrých sítí, a ve velkém spustit také instalaci smart meterů. To jsou chytré elektroměry, které se osazují k fotovoltaickým elektrárnám, kde shromažďují informace o odběru elektřiny a její dodávce do sítě.

Právě sběr relevantních dat je prvním krokem k optimalizaci chodu sítě a budoucímu efektivnímu řízení spotřeby elektřiny v závislosti na výrobě v lokálním i globálním měřítku.

Ze statistických dat Energetického regulačního úřadu vyplývá, že čistá spotřeba elektřiny v prvním čtvrtletí 2023 v České republice činila 16,1 terawatthodiny, což je o 5,1 procenta méně než za srovnatelné období loňského roku. K poklesu spotřeby došlo ve všech třech prvních kalendářních měsících roku a nejmarkantnější byl v lednu, kdy dosáhl 7,2 procenta.

Naproti tomu čistá výroba elektřiny v prvním kvartálu čtvrtletí dosáhla 20,1 terawatthodiny, a to je meziroční útlum o 7,1 procenta. Paradoxně největší pokles v porovnání s loňskem zaznamenáváme  u fotovoltaických elektráren, kde činí 28,5 procenta. Paroplynové elektrárny meziročně vyrobily méně elektřiny o 18,4 procenta, přečerpávací vodní o 18,3 procenta a parní o 15,7 procenta. Naopak jaderné elektrárny si připsaly meziroční navýšení výroby o 5,1 procenta a vodní elektrárny o 28 procent.

I přes celkový pokles výroby si Česká republika zachovala statut vývozce elektřiny a saldo exportu a importu dosáhlo v prvním čtvrtletí 2,8 terawatthodiny.