Lithium jako základ budoucí prosperity Česka?

Chemicky patří lithium k alkalickým kovům. Lithium má vysoký stříbřitý lesk a z alkalických kovů je nejměkčí a nejlehčí. Jako kov sice vypadá, ale moc se tak nechová. Lithium má nejmenší hustotu ze všech pevných prvků, v porovnání s ostatními kovy poměrně nízký bod tání i varu, dá se krájet běžným nožem a je tak lehké, že dokonce plave na vodě i na petroleji. Ovšem výborně vede teplo a elektrický proud. A dostáváme se k jeho významu pro takzvanou udržitelnou energetiku.

Lithium je nepostradatelné pro výrobu baterií. Přesto, že prakticky dalo název danému typu baterií, není lithium jediným kovem, co se v tomto oboru uplatňuje. Do baterií je potřeba ještě nikl a kobalt, které jsou ještě vzácnější i kvůli velmi nerovnoměrnému rozmístění nalezišť po světě. Všechny tři tyto kovy patří ke komoditám obchodovaným na burze.

Lithium se používá ve formě lithné soli kyseliny uhličité, neboli uhličitanu lithného (Li2CO3) a právě tato anorganická sloučenina je hlavní komoditou pro burzovní transakce s lithiem. Vzácně se v přírodě vyskytuje jako minerál zabuyelit, reaguje s vodou a oxidem uhličitým. Přidává se do speciálních druhů skla a v průmyslové kvalitě definované jako „battery grade“ je hlavní surovinou pro výrobu Li-ion baterií.

Li-ion neboli lithno-iontové baterie dokážou za relativně dostupnou cenu skladovat elektrickou energii a je možno je opakovaně dobíjet. Tím se liší od lithiových baterií, s nimiž se v laickém podání  často zaměňují. Ty ale obsahují kovové lithium a jedná se o primární články na jedno použití, například jako mincové baterie do hodinek a podobných drobných elektrospotřebičů. Li-ion baterie slouží pro širokou škálu zařízení od mobilů a notebooků přes elektromobily až po specializovaná úložiště elektřiny.

Spotřeba lithia celosvětově raketově roste především v souvislosti s rozvojem elektromobility. Lídrem tohoto oboru je nesporně Čína, která v produkci automobilů na elektrický pohon válcuje Evropu i Spojené státy americké. Studie výzkumné společnosti BMI předpokládá, že jen pro elektromobily bude Čína v letech 2023 až 2030 potřebovat každoročně v průměru o 20 procent lithia víc. Tamní těžba lithia ale v tomto období poroste každý rok jen o 6 procent. A to je Čína třetím největším producentem lithia na světě.

Globální poptávka po lithiu podle odhadů vzroste několikanásobně. V roce 2021 se na celém větě vyprodukovalo 540 000 tun lithia. Světové ekonomické fórum (WEF) pro rok 2030 predikuje poptávku na úrovni 3 milionů tun. Analytici Deutsche Bank se nechali slyšet, že i nadále poptávka poroste rychleji než nabídka a už v roce 2025 dojde k deficitu uhličitanu lithného v objemu 40 až 60 tisíc tun, který do konce roku 2030 dosáhne 768 tisíc tun.

Specialisté z Rystad Energy jsou ve svých výhledech méně pesimističtí a poukazují na relativně svižné tempo rozvoje nových těžebních kapacit. Zohledňují stovky projektů po celém světě, které jsou ve fázi průzkumů nebo už i přípravy těžby, a spoléhají, že v letech 2023 a 2024 se světová produkce lithia zvýší o 30, respektive 40 procent. Přestože by tak měl být napřesrok suroviny nadbytek, i podle nich bude už v roce 2028 scházet. Už loni v listopadu přitom ceny uhličitanu lithného krátkodobě dosáhly rekordní úrovně bezmála 1,8 milionu korun za tunu.

Z tohoto úhlu pohledu se tak České republice rýsuje mimořádná příležitost. Pod krušnohorským Cínovcem se totiž nachází největší ložisko lithia v Evropě. Odhaduje se, že obsahuje asi 3 procenta celosvětových zásob lithia, přičemž dvě třetiny naleziště leží na našem území a třetina v Sasku. Obě země už podepsaly memorandum o strategických projektech, k nimž patří i těžba lithia.

Na české straně se projektu věnuje společnost Geomet, společný podnik polostátní energetické skupiny ČEZ a australské prospektorské firmy European Metal Holdings (EMH). Byl dokončen intenzivní geologický průzkum zahájený už v roce 2010, do konce roku by měla být hotová studie proveditelnosti. Z technického hlediska je těžba reálná.

Nyní je potřeba získat všechna potřebná povolení. Na prvním místě je ekologie a projekt musí splnit přísné limity vlivu na životní prostředí včetně EIA a získat souhlasné stanovisko EU. V lokalitě se už ve 14. století těžil cín, následně i wolfram. Případná těžba lithia by probíhala pod zemí, takže na povrchu obce Cínovec by se prakticky neměla projevit.

Těžilo by se v těžebních komorách v hloubce 150 až 300 metrů. Získaná ruda by se pro omezení prašnosti ještě v dole drtila do velikosti běžného štěrku a následně bude nutné materiál přepravit do zpracovatelského závodu. Ten by se měl vybudovat v bývalé průmyslové zóně v obci Újezdeček vzdálené asi 8 kilometrů od naleziště. Ve hře jsou dvě transportní varianty, buď lanovkou nebo s pomocí vysoko zavěšeného dopravníkového pásu.

Také při zpracování se uvažuje o dvou možnostech. Buď se ruda laicky řečeno rozemele na takzvaný lithium koncentrát, jehož cena se pohybuje kolem 70 korun za kilogram, nebo se zpracuje metalurgicky na uhličitan lithný. To je prakticky finální náplň do lithiových baterií a jeho cena aktuálně činí přibližně 430 korun za kilogram. Toto řešení Geomet preferuje.

Je v souladu i s plánem vlády motivovat investory k vybudování velké továrny na výrobu baterií v České republice. Vlastní těžba lithia by mohla přinést zásadní kladné body a konkurenční výhodu oproti ostatním uvažovaným státům. Nicméně těžba cínoveckého lithia má i spoustu odpůrců a konečné rozhodnutí ještě nepadlo.