Vývoz elektřiny v Evropě v roce 2024

Vývoz elektřiny z České republiky za loňský rok byl o 4,2 terawatthodiny (TWh) vyšší než dovoz komodity, když země exportovala 13,5 a importovala 9,3 TWh. V roce 2023 přitom jen saldo, tedy rozdíl mezi vývozem a dovozem, dosáhlo podobné hodnoty jako export za celý loňský rok, konkrétně 9,2 TWh. A podle různých odhadů včetně analýzy MAF CZ 2023 se Česko v řádu jednotek let stane dovozcem elektřiny.

Největším exportérem v rámci evropského obchodování s elektřinou je Francie, která vyvezla 112,9 a dovezla 23,8 TWh. Jaká je situace u našich sousedů? Německo dovezlo 77,2 a vyvezlo 48,9 TWh, Polsko importovalo 14,2 a exportovalo 11,7 TWh, na Slovensku byl dovoz 8 TWh a vývoz elektřiny vykázal téměř stejnou hodnotu jako u nás – 13,2 TWh, v Rakousku činil export 22,5 a import rovných 27 TWh.

V Dánsku dosáhl vývoz elektřiny na úrovni 32,6 TWh téměř vyrovnané bilance s dovozem v objemu 32,2 TWh. Další severský stát Švédsko importovalo 11,1 a exportovalo 43,9 TWh, Norsko dovezlo 14,8 a vyvezlo 35,2 TWh. Na jihu Evropy Itálie dovezla 58,4 a exportovala 6,2 TWh, Řecko se dostalo bezmála na paritu při 8,5 TWh dovozu a 8,3 TWh vývozu elektřiny a například Portugalsko dovezlo 13,8 a vyvezlo 2,9 TWh. Švýcarsko importovalo 27,5 a exportovalo 41,6 TWh a ostrovní Velká Británie dosáhla záporného salda přes 32 TWh, když dovezla 51,3 a vyvezla 17,1 TWh.

V této souvislosti je možná zajímavé zmínit nedávné vyjádření zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který Velké Británii doporučil, aby přehodnotila své ambiciózní plány na výstavbu rozsáhlých offshore větrných parků v Severním moři a raději restartovala dlouhodobě utlumovanou těžbu ropy a zemního plynu. 

Obchodování s elektřinou i se zemním plynem se s výjimkou bilaterálních kontraktů přímo mezi výrobcem a dodavatelem uskutečňuje prostřednictvím energetické burzy. Pro cenu dodávky energií v České republice je klíčová především burza v německém Lipsku.

Specifickou vlastností elektřiny, kterou na rozdíl od zemního plynu nelze skladovat, je nutnost vyrobit právě takové množství elektrické energie, kolik je jí v dané chvíli potřeba. Nebo jinak řečeno, kontinuálně spotřebovávat vše, co je produkováno. Energetická burza je tak virtuální platformou, kde se nabídka prodejců, tedy elektráren různého typu definujících objemy elektřiny, jaké jsou schopny poskytnout a také její cenu, střetává s poptávkou nakupujících čili dodavatelů energií, kteří je následně prodají koncovým zákazníkům.

Poptávka nakupujících při obchodování s elektřinou se uspokojuje postupně od nabídky s nejnižší cenou k těm vyšším. Poslední, nejdražší výrobní zdroj, který je třeba pro splnění všech požadavků využít, je přitom určující pro celý trh. Říká se mu závěrný zdroj a jím stanovená cena se nazývá marginální cenou elektřiny. Všichni výrobci participující na obchodování s elektřinou, i ti, kteří nabízeli nižší cenu, obdrží za svou elektřinu platby na úrovni marginální ceny. Elektrárny, které s ohledem na své provozní náklady měly na svou nabídku nastavenu vyšší než marginální cenu, proto v daném období nebudou elektřinu vyrábět.

Z důvodu výše zmíněné specifičnosti elektřiny jako komodity je pro zajištění stabilní dodávky za nejnižší možnou cenu nutné obchodování s elektřinou diverzifikovat v čase. Obchodní dohody se tak uzavírají s předstihem ve velmi širokém spektru od řádově minut až po celá léta. Z tohoto hlediska rozlišujeme na jedné straně takzvané forwardové a na druhé straně spotové nákupy.

Za takové označujeme všechny transakce obchodované více než den před uskutečněním dodávky. Forwardy se vyznačují tím, že ještě před realizací obchodu se kupující i prodávající „dohodnou“ na pevné ceně. Nebo, přesněji řečeno, prodávající stanoví cenu, a pokud je kupující ochoten ji akceptovat, uzavřou spolu příslušný kontrakt. Elektrárna, obchodník a v konečném důsledku i koncový odběratel jsou tak chráněni před cenovými výkyvy na velkoobchodním trhu. Cena výhodná pro výrobce i dodavatele garantovaná smlouvou je určitou formou zajištění rizik snižující oběma stranám náklady.

Po uzavření forwardových transakcí pro dorovnání výkyvů ve spotřebě probíhá obchodování s elektřinou na spotovém trhu s předstihem nejvýše jeden den a nejméně v řádu doslova jednotek minut před dodávkou. Obchody s dodávkou následující den se uzavírají na takzvaném denním trhu, průběžné obchodování během daného dne zajišťuje takzvaný vnitrodenní trh.