Jak se stanovuje cena elektřiny a proč roste

Příčin je hned několik, tou nejvýznamnější je výrazné zdražení emisních povolenek. Emisní povolenka je jedním z nástrojů na omezování škodlivých emisí CO₂ vzešlým z tzv. klimatických dohod. Koncem 90. let minulého století se státy světa dohodly stanovit limity na množství skleníkových plynů vypouštěných do ovzduší s cílem dosáhnout do roku 2030 snížení emisí CO₂ o 20 % v porovnání s rokem 1990. Kjótský protokol vstoupil v platnost v roce 2005 a v Evropě vznikla emisní povolenka, která opravňuje znečišťovatele vypustit do ovzduší jednu tunu CO₂ nebo její ekvivalent jiného skleníkového plynu.

Emisní povolenky vydává Evropská unie a přiděluje je na určité období jednotlivým státům podle uhlíkové náročnosti jejich průmyslu. Státy pak poskytují povolenky průmyslovým podnikům a výrobcům elektřiny na svém území. Množství vydávaných povolenek se programově snižuje, aby podniky byly motivovány modernizovat své provozy a omezovat emise. Některé subjekty tak s přidělenými povolenkami nevystačí a musí si je dokupovat na trhu, kde je naopak prodávají ti, kdo díky novým technologiím snížili svou ekologickou zátěž a povolenky tak nespotřebovali. Jedna emisní povolenka představuje asi 1 MWh elektřiny z uhelné elektrárny.

Na Kjótský protokol navázala v roce 2015 Pařížská dohoda, která si kormě snižování emisí vytkla za cíl i snahu udržet globální nárůst teploty na planetě Zemi do 1,5 °C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí.

Následná Zelená dohoda pro Evropu na období 2019–2024 přinesla balíček opatření zpřísňujících dosud platné závazky na snížení emisí CO₂ do roku 2030 v porovnání s rokem 1990 o 55 %. Letos v červenci Evropská komise pod názvem Fit for 55 představila soubor klimaticko-energetických legislativních opatření, která mimo jiné od roku 2050 požadují úplný zákaz emisí CO₂ a dosažení uhlíkové neutrality Evropy. Tento krok vyvolal ohromný zájem o emisní povolenky a raketový růst jejich ceny. Ještě v roce 2018 stála emisní povolenka přibližně 5 €, v období 2019–2020 zdražila na 25 € a letos se blíží 60 €. Je zřejmé, že tyto zvýšené náklady výrobci elektřiny promítají do svých prodejních cen.

Cenu elektřiny aktuálně táhne vzhůru také zvýšená poptávka vyvolaná oživováním ekonomiky po covidové krizi. Podniky nucené utlumit výrobu se znovu rozbíhají a pro své provozy samozřejmě potřebují elektřinu. Rostoucí poptávka po elektřině ostře kontrastuje s plánem Německa na uzavírání tepelných elektráren na svém území, který se postupně naplňuje. Poslední jaderné bloky mají být odstaveny do konce roku 2022, uhelné elektrárny mají skončit v roce 2038. Ekologičtí aktivisté přitom apelují na vládu, aby se tak stalo už v roce 2030. V té době by podle jejich představ v Německu měl být dostatek alternativních zdrojů, aby záložní výrobny elektřiny v podobě uhelných elektráren nebyly potřeba.