Carsharing aneb ježdění bez vlastního auta

V Praze, v Brně, v Ostravě, v Hradci Králové, v Olomouci i v dalších větších městech se utěšeně rozšiřuje nová služba: sdílené automobily, carsharing. Podmínky se u jednotlivých společností mírně liší, ale v zásadě platí, že stačí, aby se zájemce zaregistroval (zpravidla přes příslušnou aplikaci v mobilu) a provozovatel ověřil jeho identitu a validitu platební karty. Před cestou si řidič přes aplikaci vyhledá nejbližší volný vůz a provede jeho rezervaci. Po jejím potvrzení opět prostřednictvím aplikace má dvacet minut na to, aby se k vozu dostavil, přes aplikaci ho odemkl a rozjel se za svými záležitostmi. A na kolik takové vypůjčení sdíleného auta přijde? Pojďme to společně zjistit.

Sdílení vozidel je jinými slovy zápůjčka aut vlastněných carsharingovými společnostmi. Ty se starají o servis, úklid vozů i o doplňování pohonných hmot. Po odemčení si zájemce může rezervovaný vůz prohlédnout a zkontrolovat, zda je vše v pořádku. Pokud se stavem auta není spokojen, může je odmítnou a vyhledat si v aplikaci jiné. Vozy mívají dálniční známku a je možné se s nimi pohybovat i v jiných placených úsecích. Po skončení jízdy lze vůz odstavit například i v rezidentních parkovacích zónách.

Carsharingové společnosti mají přehled o stavu pohonných hmot v nádrži a vozidla dotankovávají. V případě, že i přesto palivo dojde, řidič se spojí s operátorem a po odsouhlasení natankujete na kartu uloženou ve vozidle. Sám nic neplatí.

Účtování za využití auta probíhá buď v minutové sazbě, do které se počítá cena za minutu pronájmu plus tarif za odjetý kilometr, nebo za delší pronájem – na půl dne, na den a podobně. Pak se platí fixní částka za sjednanou dobu a po jejím uplynutí naskočí minutová sazba. Konečná úhrada se uskuteční po odstavení vozu, kdy si pronajímatel strhne příslušnou finanční částku z účtu přes platební kartu. Další možností je tzv. nabití konta, kdy zájemce převede finance na účet carsheringové společnosti a postupně je odčerpává. Obvykle je tento způsob zvýhodněn až do výše 20 procent z běžné ceny zápůjčky vozu.

Uvažujeme o využití vozidla čtyřikrát v měsíci na nákup, každý týden na jednu obchodní schůzku a jednou za čtyři týdny na delší víkendový výjezd, celkem tedy za měsíc najeto 560 kilometrů. Jak vypadají náklady?

Poznámka: Ceny jsou kalkulovány s využitím funkce dobití účtu, kde zákazník získává až 20% slevu, jinak by celková částka byla o pětinu vyšší. Více informací najdete v cenících na webech společností. Mnoho z nich nabízí i jednorázová cenová zvýhodnění například na víkendy, což náklady na zapůjčení vozu ještě snižuje.

Shrnutí: Měsíčně při nájezdu 560 km služba vychází na 7 053 korun, což ročně činí 6 720 km za 84 636 korun. Pro zjednodušení částku zaokrouhlíme na 85 000 korun.

Uvedené hodnoty jsou běžné pro vozy nižší střední třídy:

Poznámka: Nezapočítáváme emise a STK, havarijní pojištění, pojištění proti krádeži atp.

Shrnutí: Roční náklady představují 96 092 korun, zaokrouhlujeme na 96 tisíc korun.

Sdílení vozu v uvedeném modelovém příkladu přináší oproti vlastnímu vozu za jediný rok úsporu nákladů ve výši 11 tisíc korun. Za další výhodu lze považovat, že pro každou příležitost je možné zapůjčit si odpovídající automobil. Zanedbatelná není ani úspora času – hledání parkovacího místa, návštěva servisu nebo STK a podobně.

Carsharingové služby jsou oblíbené především u mladší generace a časem cestování autem může získat charakter služby. Vizí budoucnosti je autonomní (samořiditelné) vozidlo, které na zavolání přijede na požadované místo a po absolvování dané cesty a vyložení pasažérů zase samo odjede. Určitou nevýhodou carsharingu je nutnost si auto rezervovat a dojít si pro něj tam, kde parkuje. Zdaleka ne všichni majitelé vozů ale mají to štěstí, že mohou parkovat před svým domem, takže se tato nevýhoda poněkud stírá. Obecným parametrem pro posouzení výhodnosti vlastního vozu tak zůstává především roční nájezd. Obecně se udává, že pokud je nižší než 10 tisíc kilometrů, vlastní auto se ve větším městě už nevyplatí.