Příčin, proč roste cena elektřiny, je hned několik. Tou nejvýznamnější je výrazné zdražení emisních povolenek. Emisní povolenka je jedním z nástrojů na omezování škodlivých emisí CO2 vzešlým z tzv. klimatických dohod. Koncem 90. let minulého století se státy světa dohodly stanovit limity na množství skleníkových plynů vypouštěných do ovzduší s cílem dosáhnout do roku 2030 snížení emisí CO2 o 20 % v porovnání s rokem 1990. Kjótský protokol vstoupil v platnost v roce 2005 a v Evropě vznikla emisní povolenka, která opravňuje znečišťovatele vypustit do ovzduší jednu tunu CO2 nebo její ekvivalent jiného skleníkového plynu.
Cena elektřiny – jak se počítá
Cena elektřiny pro spotřebitele je součtem dvou základních složek, neregulované a regulované. Neregulovaná část ceny elektřiny představuje maximálně 45 % z celkové částky, stanovuje ji dodavatel a je to:
– platba za silovou elektřinu, tedy za tu, která se skutečně spotřebuje, udává se v megawatthodinách
– poplatek za služby dodavatele, jako je zákaznický servis, komunikace s úřady, administrativaRegulovanou část ceny elektřiny stanovuje stát prostřednictvím Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a tvoří ji:
– poplatek za distribuci (podle adresy odběrného místa je distributorem buď EG.D, PRE nebo ČEZ)
– poplatek za rezervovaný příkon, zkráceně paušál za jistič, který garantuje maximální okamžitý příkon právě podle kapacity hlavního jističe
– poplatek na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE)
– poplatek na provoz přenosové soustavy, rozvodných zařízení, transformačních stanic (ČEPS)
– poplatek na činnost operátora trhu (OTE)
– daň z elektřiny 28,30 Kč/MWh
– DPH 21 %Emisní povolenky vydává Evropská unie a přiděluje je na určité období jednotlivým státům podle uhlíkové náročnosti jejich průmyslu. Státy pak poskytují povolenky průmyslovým podnikům a výrobcům elektřiny na svém území. Množství vydávaných povolenek se programově snižuje, aby podniky byly motivovány modernizovat své provozy a omezovat škodlivé emise. Některé subjekty tak s přidělenými povolenkami nevystačí a musí si je dokupovat na trhu, kde je naopak prodávají ti, kdo díky novým technologiím snížili svou ekologickou zátěž a povolenky tak nespotřebovali. Jedna emisní povolenka představuje asi 1 MWh elektřiny z uhelné elektrárny.
Zpřísnění závazků, rychlejší odklon od fosilních paliv
Na výše zmiňovaný Kjótský protokol navázala v roce 2015 nová dohoda, tzv. Pařížská. Ta si kormě snižování emisí vytkla za cíl i snahu udržet globální nárůst teploty na planetě Zemi do 1,5 °C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí.
Následná Zelená dohoda pro Evropu na období 2019–2024 přinesla balíček opatření, které zpřísňují dosud platné závazky na snížení emisí CO2 do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. A to až o 55 %. Letos v červenci Evropská komise pod názvem Fit for 55 představila soubor klimaticko-energetických legislativních opatření, které mimo jiné od roku 2050 požadují úplný zákaz emisí CO2 a dosažení uhlíkové neutrality Evropy. Tento krok vyvolal ohromný zájem o emisní povolenky a jejich ceny i cena elektřiny tak raketově vyletěly vzhůru. Ještě v roce 2018 stála emisní povolenka přibližně 5 €, v období 2019–2020 už zdražila na 25 € a letos se blíží 60 €. Je zřejmé, že tyto zvýšené náklady výrobci elektřiny promítají do svých prodejních cen.
Zvýšená poptávka, uzavírání uhelných a jaderných elektráren
Cena elektřiny aktuálně letí vzhůru také díky zvýšené poptávce, kterou vyvolalo oživování ekonomiky po covidové krizi. Podniky, které byly nucené utlumit výrobu, se znovu rozbíhají a pro své provozy samozřejmě potřebují elektřinu. Rostoucí poptávka po elektřině ostře kontrastuje s plánem Německa na uzavírání tepelných elektráren na svém území, který se postupně naplňuje. Poslední jaderné bloky mají být odstaveny do konce roku 2022, uhelné elektrárny mají skončit v roce 2038. Ekologičtí aktivisté přitom apelují na vládu, aby se tak stalo už v roce 2030. V té době by podle jejich představ v Německu měl být dostatek alternativních zdrojů, aby záložní výrobny elektřiny v podobě uhelných elektráren nebyly potřeba.
