EU zapracuje na snížení spotřeby plynu

Celková spotřeba Unie by do března 2023 měla klesnout o 15 procent. Součástí dohody je i klauzule o vymahatelnosti tohoto závazku, pokud by o to požádalo pět unijních zemí, nebo v případě prudkého poklesu objemu dodávek zemního plynu.

Kromě odmítavého stanoviska Maďarska schválilo rozhodnutí všech 26 zemí, byť některé získaly cílené i obecné výjimky a možnost z povinnosti se zcela nebo částečně vyvázat. Dohodu lze pokládat za úspěch českého předsednictví EU. Ministr průmyslu a obchodu České republiky, Jozef Síkela, který mimořádné zasedání ministrů unijních zemí řídil, výsledek komentoval slovy: „Evropská unie potvrdila svou jednotu a solidaritu. Učinila veliký krok k tomu, aby zajistila plyn pro své občany pro příští zimu.“ A dodal, že pokud zima nebude rekordně dlouhá a tuhá, solidárně sdílená patnáctiprocentní úspora zemního plynu, by měla postačit, aby ji Evropa zvládla bez větších potíží. Následně bude nutné opatření vyhodnotit a případně prodloužit nebo přidat další společné kroky.

Schválení úsporného programu je výsledkem mnohostranných jednání vedených týmem vyjednávačů v čele s českým velvyslancem Jaroslavem Zajíčkem. Přijatý systém výjimek zohledňuje konkrétní podmínky v jednotlivých státech, například na ostrovech, které s dalšími zeměmi nejsou propojeny plynovody, jako je Irsko, Kypr či Malta, nebo v Pobaltí dosud napojeném na ruský rozvod elektřiny. O úlevy mohou žádat i země s omezeným propojením s ostatními státy unie, ty, které zemní plyn dovážejí a poskytují dalším členům EU, nebo tam, kde byla zásadní úsporná opatření již provedena.

Výsledná podoba úsporného programu doznala značných změn oproti návrhu předloženému Evropskou komisí 21. července. Tou nejvýznamnější je především princip dobrovolnosti, neboť Evropská komise požadovala, aby měla právo povinné úspory vymáhat, pokud by státům nedařilo jich dosáhnout, nebo by došlo k úplnému zastavení dodávek zemního plynu z Ruska. O případném přechodu z dobrovolného na mandatorní režim tak podle přijatého návrhu budou rozhodovat vždy a jedině samy členské státy.

Plán předpokládá nahrazování zemního plynu jinými palivy, především elektřinou z obnovitelných zdrojů, za určitých podmínek ale dočasně také uhlím nebo mazutem. Obsahuje i metodologii distribuce zemního plynu s důrazem na zabezpečení dodávky pro chráněné spotřebitele jako domácnosti, nemocnice nebo školy, ale také na zachování výrobu nezbytného zboží, aby se co nejméně narušily dodavatelské řetězce a nesnižovala konkurenceschopnost. I zde platí, že konkrétní systém úspor si určí daný stát.