Evropský energetický trh zvedá ceny všem

Důvody jsou v zásadě dva. Jedna z odpovědí vychází už ze samotné otázky, a sice z vlastnické struktury firmy ČEZ. Česká republika je sice jejím dominantním vlastníkem, ale ne jediným a tisíce minoritních vlastníků očekávají, že se podnik bude chovat tržně. Aktuální situaci tedy využívá k maximalizaci zisku

Druhým důvodem je společný evropský energetický trh. Podle jeho regulí nesmí být výrobce energie zároveň jejím prodejcem, musí se jednat o právně oddělené subjekty. Vyrobenou elektřinu tak není možné prodávat napřímo, ale vždy jen prostřednictvím velkoobchodního trhu neboli burzy. Zde ji nakupují dodavatelé pro své zákazníky, koncové spotřebitele. Ceny energií ve všech státech tak vycházejí z jednotných burzovních cen. A ty se zvyšují po celý rok 2021.

Jednou ze zásadních příčin jejich růstu je cena emisních povolenek. Ta v EU již překonala 75 EUR a nová německá vládní koalice se nechala slyšet, že minimálně v Německu nedopustí její pokles pod 60 EUR. Sama Evropská komise přitom prohlásila, že enormně drahé povolenky nejsou výsledkem investičních nákupů nevýrobních subjektů a naprosto odmítla tvrzení některých účastníků trhu, že se emisní povolenky staly předmětem spekulací. Ve svém prohlášení trvá na tom, že trh s emisními povolenkami funguje normálně a cenová hladina odráží nabídku a poptávku ze strany výrobních subjektů. Ať už jsou důvody jakékoli, jisté je, že emisní povolenka je nyní na svém maximu a vysoká je i poptávka po ní.

Přitom Evropská komise v květnu deklarovala, že vloni emisních povolenek v oběhu přibylo, protože restriktivní opatření kvůli pandemii covidu-19 vedla k omezení výroby i dopravy a tím i k poklesu emisí. Koncem roku 2020 bylo podle údajů komise v systému přibližně 1,579 miliardy povolenek, což představovalo množství o 14 procent vyšší než v roce 2019. To vedlo komisi k rozhodnutí stáhnout z budoucích aukcí 378,9 milionu povolenek a deponovat je do rezervy pro stabilizaci trhu.

Kdy Evropská komise hodlá k této stabilizaci sáhnout, není jasné. Přitom současnou situaci na trhu s emisními povolenkami za stabilní rozhodně označit nelze. Snad jen s trochou nadsázky a černého humoru, protože cena povolenek od začátku roku „stabilně“ roste. Roste totiž i poptávka po emisních povolenkách. Zvýšený zájem o ně podporují i nebývale vysoké ceny plynu. Na nich se projevují dozvuky loňské dlouhé a chladné zimy. Ta prakticky vyčerpala evropské plynové zásobníky, které zdaleka nejsou naplněny tak, jak by se na toto období roku slušelo. Za nedostatečnými zásobami je snížení dodávek zemního plynu způsobené omezením dodávek jak z Norska, tak především z Ruska a také obstrukce kolem zprovoznění podmořského plynovodu Nord Stream 2.

Systém je sice už hotov, dokonce naplněn technickým plynem, ale stále se čeká na povolení německého regulátora trhu. Ten se rozhodl neudělit tentokrát výjimku, jakou už řadu let využívá plynovod Nord Stream 1, a požaduje dodržení podmínky, aby dodavatel plynu nebyl současně provozovatelem plynovodu, což ruský gigant Gasprom jako majitel potrubí v daném případě nesplňuje. Německý regulátor žádá úpravu majetkové struktury konsorcia podle německé legislativy a lhůta pro jeho rozhodnutí vyprší až koncem ledna. Následně se věc dostane k Evropské komisi, která má dva měsíce času na odpověď a její doručení zpět německému regulačnímu úřadu. I pokud by vše proběhlo hladce, nelze tedy očekávat, že Nord Stream 2 začne plnit svůj účel dříve než na jaře. A cena plynu zatím vytrvale roste. Tepelné elektrárny totiž ke svému fungování potřebují plyn nebo uhlí. Uhlí je sice levnější než aktuálně velmi drahý plyn, ale při jeho zpracovávání pro výrobu elektřiny vzniká dvakrát tolik emisí oxidu uhličitého, takže je potřeba dvojnásobné množství emisních povolenek a začarovaný kruh se uzavírá…