Gigafactory v ČR – pokus číslo 2

Gigafactory v areálu letiště v Líních u Plzně stát nebude. Koncern Volkswagen od svého záměru realizovat gigafactory na západě Čech upustil už na podzim loňského roku. Nyní práce na projektu formálně ukončila i vláda. Celý prostor někdejšího záložního vojenského letiště by si tak opět měla převzít armáda ČR, která zde plánuje vybudovat logistické centrum pro české vojáky i síly NATO a rovněž základnu aktivních záloh krajského vojenského velitelství pro 600 lidí.

Gigafactory je označení pro průmyslový podnik, kde se vyrábějí bateriové články, bateriové sady, elektrické pohony a další komponenty zejména pro elektromobily, ale také pro bateriová úložiště. Termín gigafactory vznikl v roce 2013 ve společnosti Tesla, která tak označovala výrobní zařízení, jež měla vystavět mimo svou původní kalifornskou továrnu na elektromobily. První gigafactory postavila Tesla v Nevadě a několik dalších pak v různých zemích po světě.

Termín gigafactory převzali ostatní producenti elektrických vozidel i dalších komponentů a technologií spojených obvykle s elektrifikací. Jako souhrnný název pro továrny na elektrická vozidla a jejich příslušenství jej používají například Jaguar Land Rover nebo Volkswagen, který původně uvažoval jednu postavit i v České republice. Gigafactory se vžilo primárně jako označení pro výrobny lithium-iontových baterií pro elektrická vozidla, ale může se jednat i o podniky produkující solární články či kompletní sestavy solárních panelů.

Ze závěrů analýzy Rozvoj výroby baterií v Česku realizované společností Deloitte ve spolupráci se Svazem moderní energetiky už na konci roku 2021 vyplynulo, že gigafactory by na našem území stát měla. Od projektu se očekávají ekonomické benefity především v podobě růstu HDP a podpory zaměstnanosti. Když tedy od svého nápadu postavit u nás gigafactory upustil Volkswagen, jedná vláda s jiným, dosud neodtajněným investorem, neboť bateriový trh ještě není nasycen.

Zasvěcení očekávají, že zákaz Evropské unie vyrábět po roce 2035 nové spalovací motory s konvenčními palivy bude po letošních volbách do Evropského parlamentu přehodnocen. Spoléhají na to, že hlavní zastánce zákazu, komisař Frans Timmermans, svou pozici neobhájí a v evropském rozhodovacím orgánu místo emocí zavládne racionální zhodnocení reality a technologických možností

V platnosti ale stále zůstává závazek Evropské unie snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent v porovnání s rokem 1990 a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. S tím souvisí akcelerující dekarbonizace a růst podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Obnovitelné zdroje výroby elektřiny jako solární nebo větrné elektrárny jsou ale ze své podstaty závislé na počasí a jejich produkce elektřiny je proto vysoce nestabilní.

Vzrůstá tak význam řízení spotřeby a akumulace vyrobené elektřiny. Klíčový je především rozvoj technologií pro levné a efektivní „skladování“ elektrické energie pro pozdější využití. I kdyby tedy došlo k útlumu výroby elektromobilů a snížila se poptávka po bateriích pro ně, Evropa stále bude potřebovat baterie pro větrníky a fotovoltaiku. Případná „česká“ gigafactory by tedy jen mohla přizpůsobit výrobu aktuální situaci na bateriovém trhu.  

Vláda nedávno s ekologickými organizacemi vyjednala dohodu, která umožní zahájení průzkumných prací pro budoucí gigafactory na pozemcích v katastru Dolní Lutyně na Karvinsku. Zanikla tak původní dohoda z roku 2006, jež by realizaci průmyslové zóny s gigafactory ve vytypované lokalitě znemožňovala. Tehdejší dohoda byla kompromisem mezi ochránci přírody a státem. Ekologové se zavázali, že nebudou bránit výstavbě automobilky Hyundai na zemědělských pozemcích v Nošovicích výměnou za to, že skončí příprava průmyslových ploch v Šilheřovicích na Opavsku, a právě v Dolní Lutyni.

Území mezi Dolní Lutyní a její místní částí Věřňovice, kde by měla nedaleko hranice s Polskem gigafactory stát, se nachází v sousedství chráněné přírodní oblasti. Přesto zastupitelé Moravskoslezského kraje na začátku března schválili aktualizaci zásad územního rozvoje s cílem přeměny oblasti na rozvojovou zónu. Zásadní bude ale stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny a případné realizaci investice v předpokládané výši 200 miliard korun budou podle dohody předcházet podrobné studie. Ty musí ověřit, za jakých podmínek záměr Průmyslové zóny Dolní Lutyně negativně „nad přijatelnou míru“ neovlivní okolní faunu a flóru a jaký bude jeho vliv na vodní toky v ptačí oblasti.

Občanské sdružení Beskydčan se ovšem staví proti záměru vybudovat v místě gigafactory. Vyjadřuje se v tom smyslu, že principiálně nesouhlasí se zastavováním volné krajiny, neboť to přispívá k dalšímu ohřívání planety. Ani zaměření na produkci podporující elektromobilitu podle Beskydčana nemůže být omluvou pro novou rozsáhlou průmyslové zónu na zemědělské půdě, navíc v blízkosti chráněného území.