Gigafactory v Líních si Volkswagen rozmyslel

O gigafactory začala česká vláda jednat se zástupci koncernu Volkswagen již před rokem a půl. Automobilový průmysl je pro Českou republiku klíčový, zaměstnává kolem 180 tisíc lidí, generuje 10 procent hrubého domácího produktu a zajišťuje čtvrtinu exportu. Výstavbou gigafactory na našem území by země posílila svou konkurenceschopnost v oboru. Kromě výroby automobilů by mohla nabídnout i produkci baterií pro jejich pohon včetně následné recyklace. Gigafactory navíc představuje logickou návaznost pro uvažovanou těžbu a zpracování lithia.

Elektromobilita je v podstatě jedinou možností automobilek, jak dostát regulím Evropské komise na snižování emisí v osobní dopravě. Požadované limity nemají reálný základ, odporují fyzikálním zákonům a spalovací motory je nemohou splnit. Nová gigafactory se tak měla podílet na zajištění přísunu baterií pro elektromobily koncernu Volkswagen.

Pomalejší náběh evropského trhu s elektromobily a celková ekonomická situace ale přiměly koncern přehodnotit původní plány a od projektu na novou továrnu úplně odstoupit. Předseda představenstva VW Oliver Blume oznámil, že v současné době neexistují obchodní důvody pro rozhodnutí o lokalitě pro výstavbu gigafactory. Jinými slovy, Volkswagen teď další továrnu na baterie nepotřebuje.

Blume doplnil, že o třech lokalitách pro gigafactory už společnost rozhodla v uplynulém období. Výrobní potenciál až 200 gigawatthodin (GWh) ročně by měly zajistit závody v St. Thomas v Kanadě, v německém Salzgitteru a ve španělské Valencii. Například právě gigafactory nedaleko Valencie ve městě Sagunto by měla mít roční kapacitu 40 GWh bateriových článků, což představuje pohonné jednotky pro téměř 600 000 elektromobilů s akumulátorem o kapacitě 70kWh.

V hledáčku Volkswagenu pro umístění další gigafactory ve střední Evropě bylo vedle České republiky ještě Polsko a Maďarsko. Předpokládaná investice ve výši přibližně 120 miliard korun na vybudování podniku by se stala největším vkladem soukromého subjektu v dějinách Česka a vláda o ni hodně stála. Jako nejvhodnější lokalita pro výstavbu bylo zvoleno bývalé vojenské letiště Líně necelých 20 kilometrů od Plzně, které se v současné době využívá jako vnitrostátní a neveřejné letištní zařízení. Část pozemků je v majetku ministerstva obrany, zčásti patří okolním obcím.

Rozhodnutí vybudovat zde průmyslový park s obří továrnou od počátku provázely kontroverze a protesty. Představitelé dotčených obcí poukazovali na negativní dopady průmyslové zóny na životní prostředí i na infrastrukturu v regionu. Zástupci leteckých organizací svůj nesouhlas opírali o fakt, že letiště poskytuje zázemí pro leteckou záchrannou službu a další subjekty. Parametry letiště umožňují přistávání vojenských i dopravních letounů, počet tamních vzletů a přistátí dosahuje dvaceti tisíc ročně. A v neposlední řadě připomínali osud zrušeného letiště v Žatci, které muselo ustoupit průmyslové zóně Triangle. A nyní oproti původním předpokladům tvoří přes 70 procent zaměstnanců zahraniční agenturní pracovníci.

Kompromisní konečná varianta počítala namísto původních 700 hektarů průmyslové zóny s jejím zmenšením na maximálně 200 hektarů s dalšími 80 hektary pro obslužnou infrastrukturu. K omezení vlivu dopravního provozu zóny na okolní obce měl stát investovat do oddělujícího pásu zeleně, do místní silniční a železniční infrastruktury i do další občanské vybavenosti. Vláda rovněž přislíbila, že letecká záchranná služba zůstane v regionu zachována v dosavadním standardu.  

Premiér Petr Fiala po odstoupení Volkswagenu od výstavby oznámil, že vybudování gigafactory zůstává i nadále prioritou současného kabinetu. Rovněž potvrdil, že pokud se pro vytypovanou lokalitu neobjeví projekt podobný záměru Volkswagenu, letiště v Líních bude dál sloužit armádě.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela doplnil, že v současné době jedná s pěti dalšími potenciálními investory, kteří stavbu továrny na baterie v České republice zvažují. Kromě toho, že zájemci jsou z různých kontinentů, další podrobnosti v souladu s jejich požadavkem neuvedl. Dva projekty jsou údajně podobného rozsahu jako původní plán Volkswagenu, dva jsou menší a jednání o posledním je teprve v počáteční fázi.

Stávající investoři preferují jiné lokality, přestože stát do přípravy projektu gigafactory v Líních vložil několik desítek milionů korun. Začaly práce na dopadové studii, z pověření MPO státní podnik DIAMO ve spolupráci se společností G-Consult zahájily geologický průzkum s odběrem vzorků hornin a podzemní vody a jejich laboratorními rozbory.

Tato vstřícnosti vlády je celkem pochopitelná. Gigafactory měla podle předpokladů Volkswagenu vytvořit kolem 3 400 vysoce kvalifikovaných pracovních míst typu programátor, kontrolor kvality, seřizovač či údržbář. V roce 2027 při zahájení výroby měl počet zaměstnanců činit 1 500 s postupným navyšováním až do plné kapacity v roce 2032. Co přinesou aktuální jednání s tajemnými konkurenty, jimž Volkswagen vyklidil pole, teprve uvidíme.