Jaderná energetika má podporu 11 států

Jaderná energetika v Evropě se mění. V sobotu 15. dubna Německo definitivně ukončilo provoz svých tří posledních atomových elektráren a po šedesáti letech tak v zemi skončila jaderná éra ve výrobě elektřiny. Původní rozhodnutí předpokládalo odstavení elektráren na konci roku 2022, ale pro snadnější zvládnutí zimní topné sezóny v energetické krizi byl provoz zařízení přibližně o tři měsíce prodloužen.

Na významu tak získává dohoda jedenácti evropských států uzavřená 28. března ve Stockholmu na neformální schůzce energetických ministrů iniciované francouzskou ministryní pro energetickou transformaci Agnès-Pannier Runacher. Spolupráce v oblasti evropské jaderné energetiky by měla Evropě pomoci dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality.

Na jednání byla kromě zástupkyně Francie přítomna také komisařka EU pro energetiku Kadri Simson a představitelé Bulharska, České republiky, Finska, Chorvatska, Maďarska, Nizozemska, Polska, Rumunska, Slovenska a Slovinska. Předpokládá se rovněž brzké připojení Švédska, které po dobu svého předsednictví EU zachovává v otázkách jaderné energetiky neutralitu.

Jaderná energie je z hlediska evropské taxonomie považována za bezemisní. Nově vytvořená jaderná aliance přinese spolupráci a vzájemnou podporu pro výzkum a inovace. Jejím cílem je rovněž postupné zavádění jednotných pravidel bezpečnosti jaderné energetiky v souladu s mezinárodními normami především s ohledem na rozvoj modulární jaderné energetiky. Posilovat by se měla i spolupráce na rozšiřování evropských jaderných kapacit včetně realizace společných projektů na výstavbu a zprovozňování jaderných reaktorů nové generace.

Server EURACTIV uvádí, že Kadri Simson apelovala na přítomné ministry, aby jejich země pokračovaly v omezování dovozu ruských jaderných paliv a aktivně se podílely na partnerství právě v oblasti malých modulárních reaktorů. Jaderná energetika v Evropě tak má budoucnost i bez dodávek z Ruska

Rozvoj malých modulárních reaktorů má v plánu hostitelské Švédsko, které by výstavbu pilotního malého modulárního reaktoru chtělo dokončit do roku 2030 a další dvě zařízení v delším časovém horizontu. Přibližně v téže době, do roku 2032, chce energetická společnost ČEZ společně s ÚJV Řež spustit malý modulární reaktor v Temelíně. V roce 2036 by měl být zprovozněn konvenční reaktor v Dukovanech, jaderná energetika je vládní prioritou.

Paradoxně jediný den po odstavení posledních německých jaderných elektráren, tedy v neděli 16. dubna, zahájila plně komerční provoz finská atomová elektrárna Olkiluoto 3. Země předpokládá výstavbu dalšího jaderného zdroje a pracuje také na výzkumu a vývoji malých modulárních reaktorů. Cílem je získávat z jádra více než 60 procent spotřebované elektřiny.

Ve fázi spouštění třetího reaktoru v elektrárně Mochovce je aktuálně Slovensko. Další blok v Mochovcích se staví a přibýt by měl rovněž jeden v Jaslovských Bohunicích. Počítá se také s využitím malých modulárních reaktorů.

Podobnou cestou kombinace klasických a malých modulárních reaktorů se vydává také Polsko. První jaderný zdroj u našeho severního souseda by měla do roku 2033 vybudovat a zprovoznit společnost Westinghouse, která je i v tendru na dostavbu Dukovan.

V Maďarsku přibližně polovina elektřiny pochází z jádra a další bloky by se měly budovat. Problém je, že jejich dodavatelem je ruský Rosatom, což s ohledem na protiruské sankce v souvislosti s válkou na Ukrajině prakticky vylučuje spolupráci dalších států na realizaci.

Výstavbu druhého bloku v již existující jaderné elektrárně plánuje Slovinsko, přičemž spoluvlastníkem zdroje by bylo Chorvatsko a možným partnerem Srbsko. Jaderná energetika se rozvíjí i na jihu Evropy. Na rozšiřování svých atomových elektráren pracuje také Nizozemsko a Rumunsko, které je aktivní i v oblasti malých modulárních reaktorů, podobně jako Bulharsko nebo Švédsko.

Kromě signatářů alianční dohody v Evropě využívá jaderné elektrárny například Španělsko. V provozu má sedm reaktorů s produkcí na úrovni asi 20 procent elektřiny a rozhoduje se o prodloužení jejich deklarované životnosti. Provoz svých jaderných zařízení prodlužuje i Belgie, která získává z jádra přibližně 50 procent elektřiny. Původní plány na odstavení všech jaderných elektráren do roku 2025 země přehodnotila a odložila o 10 let nejméně do roku 2035.

Kolem 40 procent elektřiny vyrábí v atomových elektrárnách Švýcarsko, které se rozhodlo, že reaktory nebude po uplynutí jejich životnost nahrazovat a jadernou energetiku postupně opustí. zde je tedy jaderná energetika spíše na ústupu. Naopak Velká Británie chce výstavbou nových jaderných zdrojů do roku 2050 dosáhnout čtvrtinového podílu výroby elektřiny. Ve výstavbě je již první klasický reaktor nové generace, další se připravují a země se věnuje i vývoji malých modulárních reaktorů.

Vstup do jaderné aliance zvažuje i Belgie, Itálie a pobaltské státy. Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela ocenil, že přítomní ministři sdílejí podobné názory na budoucnost jaderné energetiky a dodal, že loňská krize ukázala potřebu stabilního a udržitelného nízkouhlíkového zdroje energie.