K čemu slouží a jak fungují plynové zásobníky

Dceřiné firmě RWE Gas Storage CZ patří v Česku šest zásobníků o objemu přibližně 2,7 miliardy metrů krychlových plynu, což představuje spotřebu celé České republiky ve dvou běžných zimních měsících. Celková roční spotřeba ČR se přitom pohybuje mezi 8 a 9 miliardami m³ zemního plynu, v roce 2021 dosáhla dokonce 9,3 miliardy m³. Firma deklarovala zájem o zásobníky ze strany nespecifikovaných evropských subjektů, zisk z prodeje očekává na úrovní 500 milionů EUR, tedy kolem 12,3 miliardy korun.

Parametry podzemních zásobníků upravuje evropská norma pro zařízení pro zásobování zemním plynem (ČSN EN 1918) týkající se veškerého povrchového i podpovrchového vybavení potřebného pro skladování plynu. Každý podzemní plynový zásobník je osazen systémem umožňujícím vtláčení a následnou těžbu uloženého plynu. Kromě samotné kapacity, tedy objemu plynu, který je daný zásobník schopen pojmout, je proto jeho důležitou charakteristikou také vtláčecí resp. těžební výkon. Jako podpovrchové zásobníky zemního plynu se využívají buď přírodní nebo i lidskou činností vytvořené podzemní prostory situované mezi geologicky neprostupnými vrstvami. V praxi jsou to nejčastěji dříve vytěžená ložiska přírodních surovin. V zásadě dělíme podzemní plynové zásobníky na porézní a kavernové.

Vznikají nejčastěji v bývalých ložiscích ropy nebo i samotného zemního plynu. Plyn se zde ukládá do pórů a trhlin v pevných horninách, kde se původně již nacházel. Zvláštním typem porézního zásobníku je tzv. aquifer, tedy zásobník spodní vody. Zatlačením vody do větší hloubky je možno vzniklý prostor vyplnit zemním plynem.

Obvykle je nacházíme ve vytěžených solných nebo uhelných dolech. Jejich výhodou je snadnější řízení provozu vtláčení nebo těžby i vyšší vtláčecí a těžební výkon. Vtláčení začíná tradičně po ukončení topné sezóny, tedy zjara a především v létě. V zimních měsících se plyn naopak těží a vrací zpět do plynovodní sítě. Podle směrnice Evropské komise by do konce října měly být plynové zásobníky členských zemí EU naplněné nejméně z 80 procent.

V České republice je celkem devět plynových zásobníků, přičemž pro českou plynárenskou soustavu jich slouží osm. Nejvíce jich vlastní výše zmíněná RWE Gas Storage CZ, její šestici tvoří zásobníky Háje Třanovice, Lobodice, Štramberk, Tvrdonice a Dolní Dunajovice. Jeden zásobník má MND Gas Storage v Uhřicích a jeden Moravia Gas Storage v Dambořicích. Zásobník v Dolních Bojanovicích vlastněný společností SPP Storage je napojen na slovenskou plynárenskou síť.

Jak je z výše uvedeného zřejmé, podzemní zásobník na území České republiky může sloužit pro zabezpečení dodávek zemního plynu jiného státu a naopak. Technicky vzato, s ohledem na liberalizaci plynárenství lze skladovat plyn v libovolném zemi EU. Cena rezervované kapacity se přitom řídí tržními mechanismy, tedy aktuální sezónou a na ni navázanými velkoobchodními cenami plynu, a zájemci o uskladnění plynu nakupují pro sebe prostor v daném zásobníku prostřednictvím pravidelných elektronických aukcí.

Majiteli a provozovateli zásobníků jsou soukromé společnosti, které v duchu tržních principů sledují především své obchodní zájmy. Stát tak fakticky nemá žádnou páku, jak ovlivnit, komu bude plyn uskladněný v zásobnících na jeho území patřit. Přesto Česká republika v návaznosti na Evropskou směrnici přijala mimořádné opatření ministerstva průmyslu a obchodu, které ukládá dodavatelům zemního plynu v ČR, aby do konce listopadu naplnili kapacitu „českých“ zásobníků alespoň na 80 procent.

Za aktuálně vysoké ceny komodity by přitom dodavatelé zemní plyn do zásobníků nejspíš nevtláčeli a pravděpodobně by vyčkávali poklesu velkoobchodních cen. Proto stát využívá motivačního prvku v podobě kompenzací. S ohledem na nepředvídatelnou situaci na trhu také vůbec poprvé vytváří vlastní zásoby a do státních hmotných rezerv už zakoupil kolem 240 milionů m³ plynu, který by měl do zásobníků proudit v následujících měsících. K 21. květnu byly zásobníky v České republice naplněny téměř na 56 procent.

Na tom, zda by stát měl usilovat o koupi nabízených plynových zásobníků, se politici ani odborníci zatím neshodli. Někteří tento krok doporučují jako strategickou investici přinášející na český energetický trh stabilizující prvek, jiní jej naopak považují za zbytečný a využití objednané kapacity v soukromých zásobnících za dostatečné.