Komunitní energetika dostala pravidla

Vláda České republiky 21. června schválila novelu energetického zákona přezdívanou Lex OZE II. Jejím stěžejním tématem je komunitní energetika a má umožnit zakládání energetických společenství a sdílení elektřiny z vlastních obnovitelných zdrojů energie (OZE). Kabinet si od ní slibuje snížení nákladů na energie a posílení energetické nezávislosti.

„Dnešní rozhodnutí vlády výrazně pomůže s modernizací české energetiky. Komunitní energetika znamená zásadní změnu. Právě proto jsme udělali maximum, aby schválená novela energetického zákona umožnila vznik systému, který bude funkční a přinese všechna pozitiva, především snížení výdajů za energie a posílení energetické nezávislosti,“ prohlásil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Komunitní energetika je v popředí zájmu EU. Podle evropské směrnice měla i v České republice dostat zelenou už v roce 2020, vlády ANO však tuto skutečnost ignorovaly. Současné ministerstvo průmyslu a obchodu zahájilo přípravu této novely energetického zákona vloni a zejména v posledních šesti měsících se významně zintenzivnily odborné diskuse, jak připomněl i ministr Síkela:

„Do vzniku novely jsme zapojili co nejširší veřejnost od expertů z nevládních organizací přes distributory až po Energetický regulační úřad (ERÚ) či provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Výsledná podoba představuje funkční a hlavně stabilní model budoucího fungování komunitní energetiky u nás.“

Materiál aktuálně odsouhlasený vládou čeká ještě schvalování v obou komorách parlamentu. Optimistický harmonogram přitom počítal se sdílením elektřiny už od příštího ledna, do hry však vstoupila energetická krize a práce na novele ustoupila jiným prioritám. Fakticky se tak komunitní energetika naplno rozjede pravděpodobně až od července 2024. A to ještě za předpokladu, že schvalovací proces se významněji nezadrhne.

Oproti původním návrhům totiž novela energetického zákona doznala řady změn. Především se v první fázi svého rozvoje komunitní energetika v České republice neobejde bez určitých omezení. Důvodem je především současná infrastruktura, která není připravena na očekávané deseti či spíše statisíce nových decentralizovaných zdrojů výroby elektřiny.

Podstatou komunitní energetiky je sdílení vlastní elektřiny z OZE. Nově zavedený institut aktivního zákazníka umožňuje, aby majitel fotovoltaiky například na střeše chalupy mohl vyrobenou elektřinu spotřebovat ve svém bytě. Rovněž ji bude moci sdílet s až deseti předávacími místy jiných majitelů. Bude se tak jednat zejména o sdílení elektřiny širší rodinou, ve firmě s více provozovnami nebo mezi několika úřady v obci. Sdílet elektřinu mohou fyzické i právnické osoby, obce i neziskové organizace. Počet členů se řídí počtem předávacích míst.

Elektřinu bude možné sdílet také prostřednictvím takzvaného Energetického společenství. V jeho rámci se budou vytvářet skupiny sdílení, přičemž v prvním kroku může mít jedna taková skupina až 1 000 členů. Pro vznik společenství je nutné vytvořit právnickou osobu, družstvo nebo spolek a zaregistrovat se u ERÚ. Členové společenství potřebují také takzvaný alokační klíč, tedy dohodu o tom kdo a kolik elektřiny bude odebírat.

Vlastní vyrobenou elektřinu si Energetická společenství budou moci posílat na území až tří obcí s rozšířenou působností, případně v oblasti hlavního města Prahy. Teritoriální ohraničení je dáno nutností zachovat stabilitu distribuční soustavy, dostupnost dat a udržet funkčnost celého systému. Podobně se postupuje i v dalších evropských zemích. Francie má stanovenou rozlohu pro sdílení v okruhu dvou kilometrů ve městě a do 20 km na venkově, územní vymezení platí i v Rakousku. Naopak v Německu sdílení na větší vzdálenosti není možné vůbec.

Klíčovým prvkem pro vznik a rozvoj komunitní energetiky je vybudování Elektroenergetického datového centra (EDC), které umožní zpracovávat podrobná data o výrobě a spotřebě elektřiny v odběrných a výrobních místech zapojených do sdílení. Sem budou společenství hlásit své alokační klíče včetně EAN kódů a EDC tyto údaje předá operátorovi trhu (OTE).

EDC je nepostradatelné pro digitalizaci a postupnou decentralizaci elektroenergetiky včetně řízení provozu elektrizační soustavy a zatížení sítí. Už v první fázi má EDC umožnit sdílení elektřiny v bytových domech i napříč distribučními soustavami na území celé republiky.

Pro tyto účely je nezbytné precizně registrovat původ elektřiny a účtovat ji po čtvrthodinách. Každých 15 minut má totiž elektřina v síti jinou tržní hodnotu a počínání jednoho účastníka trhu nesmí poškozovat další. Je tak nezbytná co nejrychlejší plošná instalace takzvaných chytrých elektroměrů, které tento monitoring umožňují.