
Levnější energie, tedy silovou elektřinu a zemní plyn jako komoditu, zdraží povinné poplatky.
Na levnější energie, než je hranice takzvaného zastropování stanovená vládním nařízením o maximálních cenách, láká koncové zákazníky celá řada dodavatelů. Konkurenční prostředí se začalo probouzet hned na začátku letošního roku a už v únoru první obchodníci začali snižovat ceny elektřiny a zemního plynu. V cenových nabídkách se vzájemně předhánějí doposud.
Levnější energie pomohly zmírnit inflaci
Levnější energie se příznivě projevily i na české inflaci, která v meziročním srovnání v září klesla ze srpnových 8,5 na 6,9 procenta. Zemní plyn přitom meziměsíčně zlevnil o 3,6 a elektřina o 2 procenta, což byl důsledek předchozího snížení velkoobchodních cen, který pro letošní podzim velká část dodavatelů elektřiny a plynu avizovala.
Predikce levnější energie se víceméně naplňuje, i když cena zůstává rozkolísaná především z důvodu mimořádných událostí. Tou nejzásadnější je samozřejmě válka na Blízkém východě. Nepříjemná je i pravděpodobně několikaměsíční odstávka plynovodu mezi Finskem a Estonskem, jenž byl podle všeho poškozen sabotáží. Navíc se stále nedaří zcela zažehnat riziko stávky, kterou hrozí zaměstnanci několika australských podniků na zkapalňování zemního plynu společnosti Chevron.
Výhoda konzervativních nákupů i příznivého počasí
Levnější energie i přes výše zmíněné negativní faktory zajišťuje především naplněnost plynových zásobníků, která se v České republice i celkově v EU pohybuje kolem 99 procent, a také průběžné nákupy obchodníků. Pozitivně působí i nezvykle teplé počasí. Oddálilo zahájení topné sezóny a stále také láká lidi mimo domovy, takže obvyklé zvýšení spotřeby energií, když podzimní plískanice drží zimomřivce doma u kamen, se zatím nekoná.
Nic ale není tak proměnlivé, jako počasí. Dříve či později k ochlazení dojde a s ním i k zákonitému růstu spotřeby energií, které k pozimním a zimním měsícům neodmyslitelně patří. Přesto někteří dodavatelé ohlásili zlevňování i na příští rok. Jedná se ale pouze o neregulovanou složku ceny, kterou obchodníci mohou ovlivnit. Regulovaná část ceny podle vyjádření Energetického regulačního úřadu (ERÚ) bohužel od nového roku poroste.

Zdražování poplatků
Na levnější energie od ledna 2024 dopadne zvýšení různých poplatků, které tvoří regulovanou část ceny a podle odhadu odborníků by mohlo oproti současnému stavu dosáhnout až 30 procent. Pro rok 2023 byly ceny energetických komodit zastropované vládním nařízením. Za silovou elektřinu tak odběratelé nemohli platit víc než 5 000 Kč bez DPH za megawatthodinu (MWh), u dodávky plynu to bylo 2 500 Kč bez DPH za MWh.
K 31. 12. 2023 zastropování pravděpodobně skončí a řada dodavatelů už dávno nabízí komodity za cenu pod stropem. Od 1. 1. 2024 ale vzroste cena regulované složky a výsledkem tak budou konečné ceny v podstatě na úrovni vládního stropu, u některých zákazníků i nad ní. Jen se změní jejich skladba a poměr mezi regulovanou a neregulovanou složkou. Připomeňme si, za co vlastně platíme.
Elektřina
Regulovanou část ceny každoročně definuje a vyhlašuje ERÚ, je pro všechny dodavatele závazná a má několik částí:
- distribuční poplatky slouží na úhradu nákladů spojených s přepravou elektřiny z elektrárny až k odběrateli a jsou vázané na spotřebu v MWh. U tří distributorů, kteří mají Českou republiku rozdělenou na jednotlivá distribuční území, se mohou mírně lišit.
- poplatek za rezervovaný příkon, lidově platba za jistič, vychází z kapacity hlavního jističe v odběrném místě a je účtován měsíčně,
- příspěvek na obnovitelné zdroje energie (POZE) je v podstatě dotací výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů, vychází ze spotřeby v MWh a pro rok 2023 byl rozhodnutím vlády domácnostem a podnikatelům odpuštěn,
- poplatek za systémové služby pokrývá financování provozu České energetické přenosové soustavy (ČEPS), tedy náklady na přenos velmi vysokého napětí a regulaci výroby elektřiny. Účtuje se měsíčně.
- poplatek Operátorovi trhu s elektřinou (OTE), což je státem vlastněná akciová společnost, která řeší například formality spojené se změnou dodavatele se účtuje měsíčně.
Neregulovanou část ceny si určují sami dodavatelé energií a má dvě složky:
- platba za silovou elektřinu, tedy za tu dodanou a spotřebovanou, prezentovaná v korunách za MWh, případně kilowatthodinu (kWh)
- stálý měsíční plat, nazývaný také fixní plat je odměna dodavateli za jeho služby spojené s dodávkou
Zemní plyn
Regulovaná část, o níž každoročně rozhoduje ERÚ:
- distribuční poplatky za přepravu plynu účtované za spotřebovanou MWh jsou lehce odlišné u každého z pěti distributorů, kteří mají Českou republiku teritoriálně rozdělenou,
- poplatek OTE, což je regulátor a organizátor energetického trhu, se účtuje měsíčně,
Neregulovaná složka určovaná dodavateli má dvě položky:
- platba za dodávku zemního plynu stanovená v korunách za MWh,
- stálý měsíční plat neboli fixní plat hradí služby dodavatele