Požár fotovoltaiky se obtížně hasí

Je třeba zdůraznit, že požár fotovoltaiky jen zřídka způsobí samotná solární elektrárna. Ke vznícení objektu s instalovanou FVE dochází z nejrůznějších příčin a následný požár fotovoltaiky je jen jeho důsledkem. Nicméně i tak představuje komplikaci pro hasičský zásah a podléhá zvláštní metodice určené pro hašení požárů pod napětím.

V letech 2017 až 2021 se u nás počet požárů fotovoltaiky pohyboval od 11 do 15 ročně. S ohledem na prudký nárůst zájmu o FVE můžeme očekávat, že i tato čísla vzrostou. Během prvního pololetí bylo do distribuční sítě zapojeno skoro 46 000 nových fotovoltaických zdrojů, což je téměř o 25 procent víc než za celý loňský rok, a celkem je nyní v České republice připojeno přes 116 000 fotovoltaik.

Ze statistických dat a průzkumů jednoznačně vyplývá, že fotovoltaické elektrárny ani samotné solární panely nepředstavují zvýšené požární riziko. Z tohoto pohledu je lze považovat za zcela srovnatelné s běžnými elektrickými zařízeními.

Případnou mimořádnou událost samozřejmě není nikdy možné zcela vyloučit. K zajištění bezpečného provozu ale výrazně přispívá profesionální instalace a pravidelné kontroly a revize solárních panelů i celého fotovoltaického systému kvalifikovanou osobou s včasným provedením případných oprav. Právě neodborná instalace a nedostatečná údržba spolu s výrobními vadami požár fotovoltaiky zapříčiňují nejčastěji.

Potvrdil to i posudek německého ministerstva životního prostředí, ochrany přírody a jaderné bezpečnosti z roku 2015. Ukázal, že v zemi, kde je rozvoj fotovoltaiky na vyšším stupni než u nás, problémy s fotovoltaikou nejčastěji způsobuje chybná instalace (38 procent), dále výrobní vada komponentů (35 procent), nesprávný projekt (17 procent) nebo vnější vlivy (10 procent).

Standardně poskytované fotovoltaické panely obsahují jen velmi malé množství hořlavých materiálů a je tak vysoce nepravděpodobné, že by přímo iniciovaly požár fotovoltaiky. Fotovoltaický systém ale tvoří i komponenty z hořlavých hmot, jako jsou připojovací boxy či propojovací konektory, kabely a jejich izolace.

Při instalaci FVE se obvykle používají dva typy kabelů. Kabely pro stej­nosměrnou část (DC) slouží pro rozvod elektrické energie od přípojnic fotovol­taických panelů k měniči (střídači) napětí. Kabely pro střídavou část (AC) vedou elektřinu od měniče na­pětí do rozváděče či elektrické stanice. Ka­bely používané pro DC musejí být dimenzovány pro stejnosměrné napětí až 800 V a odolávat rovněž vnějším vlivům. Z důvodu ochra­ny proti nežádoucímu uzemnění a zkratu jsou záporný a kladný vodič vedeny odděleně, což splňují jednožilové vodiče s dvo­jitou izolací. Vyžaduje se také odolnost vůči mechanickému namáhání, UV záření, povětrnostním vlivům a velkým teplotním rozdílům v rozmezí od -40 až do 70 °C. Napájecí vodič musí mít na stra­ně AC hlavního přívodu přístroje pro ochranu proti proudovému přetížení a zkratu. U foto­voltaického měniče napětí musí být na stra­ně DC instalován odpojovač.

V případě zahoření kabeláže s příslušenstvím a včasném zjištění takové situace by měl k likvidaci požáru fotovoltaiky postačit přenosný hasicí přístroj ur­čený k hašení zařízení pod napě­tím, což je práškový nebo CO2. Takový má mít povinně každý nový rodinný dům a samozřejmě je ve standardní výbavě každé požární jednotky.

Solární panely s rostoucí teplotou rapidně ztrácejí výkon. Při požáru tak vlivem vysoké teploty jejich výkon klesne téměř na nulu. Navíc musejí být fotovoltaické panely před vstupem DC do měniče (střídače) napětí vybaveny pojistkovým odpojovačem. Každé fotovoltaické zařízení však i přesto musí být na straně DC považováno vždy za činné, i když je odpojeno od strany s AC. Části uvnitř rozváděčů mohou být živé i po odpojení fotovoltaického měniče napětí.

Požár fotovoltaiky proto není možné hasit standardním způsobem. Prvním krokem je odstavení hlavního jističe a následně lze přistoupit k hašení pěnou s vodou, případně s využitím speciálního zařízení i oxidem uhličitým. Požární zásah ztěžuje fakt, že hašení je možné pouze z výškové techniky, protože žebříky jsou kovové a nesmějí se tudíž dotknout střechy. Samotná střešní konstrukce je fotovoltaikou více zatížená a hrozí proto její zřícení už při částečné ztrátě nosnosti konstrukce vlivem ohně. Speciální hasivo je navíc obtížněji aplikovatelné na velkou plochu požáru než například voda.

Aktuální boom prodlužuje čekací doby na instalaci, do odvětví vstupuje řada nových subjektů, zájemci si osazují FVE i svépomocí. Instalace fotovoltaiky se může jevit jako triviální záležitost, ale jedná se o složitější elektrické zařízení, jehož zprovoznění vyžaduje určitou odbornost.

Přestože všechny fáze realizace ošetřují české normy, slouží pouze jako doporučení bez zákonné opory. Jejich dodržení je ovšem nezbytným předpokladem pro pojistné plnění v případě mimořádné události, jakou je i požár.

S cílem pozvednout nebezpečně nízkou znalostní úroveň v odvětví vznikla pracovní skupina s názvem Fire. Je složená ze specialistů Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Praze, HZS Středočeského kraje, Solární asociace i zástupců servisní a instalační společnosti a zpracovala základní zásady požární ochrany a bezpečnosti fotovoltaických elektráren.   

Základními předpoklady pro bezpečný provoz fotovoltaické elektrárny jsou kvalitní projekt s kvalifikovaným výpočtem odpovídajícího výkonu, odborná instalace a bezvadný technický stav garantovaný pravidelnou kontrolou a údržbou. Účinnou požární ochranu nejen samotné fotovoltaiky, ale i celého objektu zajistí pouze striktní dodržování bezpečnostních opatření. Podcenit nelze ani osazení solárních panelů, ale doslova životně důležitá je správná montáž a zapojení sdružovacích rozváděčů, střídačů a hlavních přípojných bodů, přičemž rizikovými prvky jsou především proudové spoje nebo kabelové konektory.