Ropovod Družba po 50 letech ztrácí na významu

Soustava potrubí známá jako ropovod Družba již více než půl století dopravuje surovinu z ruské Samary do několika států Evropy včetně Česka. Přestože v prosinci 2022 bylo vyhlášeno embargo na dovoz ruské ropy do EU, díky výjimce, kterou si Česká republika vyjednala, bude k nám ropa přes ropovod Družba proudit až do června roku 2024. Ročně je to kolem 3,4 milionů tun suroviny, které Česko nemělo jak nahradit. To se má brzy změnit.

Po jednání s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou předseda vlády Petr Fiala 10. května oznámil dohodu české společnosti Mero s akcionáři konsorcia Transalpinského ropovodu (TAL) na projektu jeho rozšíření. Díky zvýšení kapacity této trasy bude Česko moci ročně čerpat sedm až osm milionů tun ropy a zbaví se tak závislosti na surovině dodávané z Ruska. Náklady na technické úpravy se odhadují na 1,2 až 1,6 miliardy korun, projekt by měl být dokončen v roce 2024.

Ropovod TAL vede z terminálu v italském přístavním městě Terst, kam směřují ropné tankery prakticky z celého světa, přes Alpy a Rakousko až do německého Ingolstadtu, kde se rozdvojuje na západní větev zakončenou u Karlsruhe a východní část pokračující až k Neustadtu. V bavorském Vohburgu an der Donau, který leží asi 15 kilometrů od Ingolstadtu, se na TAL napojuje produktovod IKL. Ten přivádí ropu do Nelahozevsi u Kralup nad Vltavou, odkud se surovina s využitím původního potrubí ropovodu Družba přivádí do ropných rafinérií v Kralupech nad Vltavou a v Litvínově.

Statistika ministerstva průmyslu a obchodu ČR uvádí za rok 2021 dovoz 6,8 milionu tun ropy, z toho 51,2 procenta celkového objemu suroviny bylo získáno prostřednictvím ropovodu IKL, zbývající necelou polovinu přepravil ropovod Družba. Kapacita ropovodu IKL je přitom dostatečná pro zajištění úplné dodávky ropy pro Českou republiku, ropovod TAL toho ale dosud schopen není. Situaci by měla vyřešit výše zmíněná technická úprava.

Současná maximální přepravní kapacita ropovodu TAL představuje 43 milionů tun ropy ročně. Pokrývá přibližně 90 procent dovozu ropy do Rakouska, 100 procent do jižního Německa a více než polovinu dodávky do České republiky, maximálně však 4 až 5 milionů tun ropy.

Ropovod Družba je společným projektem států socialistického bloku sdružených v Radě vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). Jeho stavba probíhala v letech 1961–1971, první dodávka ropy dorazila do Bratislavy v tehdejším Československu v roce 1962, do Záluží u Mostu bylo potrubí dovedeno v roce 1965.

Z jihovýchodní části Ruska, kam se přivádí ropa ze Sibiře, Uralu a Kazachstánu, vede ropovod Družba do běloruského Mazyru. Zde se dělí na severní větev procházející přes Německo do Polska a na jižní větev zásobující Ukrajinu, Maďarsko, Slovensko a Českou republiku. Státy socialistické soustavy tak byly na dodávkách ruské ropy a zemního plynu zcela závislé.

Až po rozpadu socialistického bloku česká vláda v rámci diverzifikace dovozu surovin rozhodla o stavbě druhého ropovodu. V roce 1992 byla podepsána smlouva s bavorskou stranou o vybudování ropovodu IKL, o dva roky později byla realizace zahájena a v roce 1996 byl ropovod dokončen.

Součástí protiruských sankcí zaváděných postupně Evropskou unií po napadení Ukrajiny je od prosince 2022 zákaz dovozu ruské ropy do EU. Jak jsme již uvedli, dovoz přes ropovod Družba má z embarga výjimku. Nicméně Polsko a Německo přislíbily, že se přesto pokusí do konce roku dovoz ropy přes tento produktovod ukončit. Když tedy Rusko letos v únoru dodávky ropy do Polska zastavilo, jednalo se už pouze jen o deset procent dovozu surové ropy a Polsku se je podařilo nahradit z jiných zdrojů.

Rusko v odvetě vydalo dekret zakazující dodávky ropy a ropných produktů do zemí akceptujících cenový strop uplatňovaný od prosince 2022 Evropskou unií na ropu přepravovanou po moři. Rusko tak ropu a další suroviny prodává se slevou do států, které se k sankcím nepřipojily, jako je Indie nebo Čína. Dovoz ruské ropy do Indie, jež je třetím největším světovým importérem ropy, tak loni v meziročním srovnání dosáhl desetinásobku.