Těžba uhlí vloni klesla o 17 procent

Těžba uhlí v České republice podle dat ministerstva průmyslu a obchodu vykázala meziroční snížení objemů vytěženého nerostu o 17 procent. Celkově důlní společnosti vyprodukovaly přes 25 milionů tun uhlí, přičemž 23,68 milionů tun připadá na hnědé, což je téměř 18procentní propad proti loňsku, a 1,35 milionů tun na černé uhlí, jehož tak bylo vyrubáno o 1,5 procenta méně než v roce 2023.

V tuzemsku se hnědé uhlí využívá především jako palivo v uhelných elektrárnách pro výrobu elektrické energie a tepla, u černého se téměř 55 procent, konkrétně 739 tisíc tun, rovněž spotřebovalo v energetice a 611 tisíc tun posloužilo při produkci koksu a následně v hutnictví. Je tedy zřejmé, že těžba uhlí je úzce provázaná zejména s další budoucností uhelných elektráren.

Národní Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektroenergetického sektoru, analýza MAF CZ 2023, pracuje se dvěma scénáři dekarbonizace české energetiky. Respondentní scénář předpokládá, že rentabilita uhelných zdrojů se zásadně sníží tak, že budou postupně odstavovány k roku 2030, a později se uhlí uplatní pouze u menších tepláren a v podnikové energetice.

Progresivní scénář očekává, že do roku 2030 uhlí z energetického mixu České republiky zmizí úplně a zdejší teplárny i závodní energetiky budou kompletně transformovány na plynové a obnovitelné zdroje. Z obou možností jasně vyplývá, že těžba uhlí bude i nadále tlumena.

Uhelné elektrárny představují stabilní zdroj se snadno predikovatelným objemem výroby elektřiny. Ke svému provozu však potřebují emisní povolenky a náklady na ně se propisují do ceny elektřiny. Naproti tomu obnovitelné zdroje elektřiny, především solární a větrné elektrárny, se sice bez emisních povolenek obejdou, nicméně vyrábějí nepravidelně a někdy vůbec, takže cena elektřiny jejich vlivem výrazně kolísá. S ohledem na propojenost evropské energetické infrastruktury jsou dopady takových výkyvů zásadní.

Například sousední Německo se už zcela vzdalo svých jaderných zdrojů a postupně odpojuje od sítě i uhelné elektrárny ve prospěch solárních a větrných parků. Jev nazvaný dunkelflaute, což je období bezvětří, kdy slunce neprosvítí mraky, který se v Německu v zimě cyklicky opakuje, ale způsobuje, že země si několik dnů až týdny nedokáže vyrobit dostatek elektřiny pro vlastní spotřebu a nakupuje ji ze zahraničí. Děje se tak ovšem v době, kdy je výroba z obnovitelných zdrojů nedostatečná i v okolních státech, a cena elektřiny na denním trhu proto z důvodu vysoké poptávky strmě roste.

A naopak jsou situace, typicky uprostřed slunečného dne, případně ještě navíc o víkendu, kdy je po několik hodin elektřiny z obnovitelných zdrojů tolik, že pro ni ani není uplatnění, a její cena se dostává i do záporných hodnot. Uhelné elektrárny přitom potřebují pracovat v režimu stálého rovnoměrného odběru elektřiny v dohodnutém objemu za danou cenu. Využívat je jen jako zálohu se nevyplatí, protože ani extrémně vysoké ceny z dříve zmíněných případů nepokryjí ztráty z dodávek za záporné ceny.

Uhelná komise, což je poradní orgán vlády České republiky zřízený v létě 2019, ještě v prosinci roku 2020 doporučovala přestat počítat s uhlím v energetice v roce 2038. Část vlády se tehdy přikláněla k odklonu od uhlí už v roce 2033. Provozovatelé uhelných elektráren ale i z výše zmíněných důvodů poukazují na skutečnost, že výrobny se jim přestávají vyplácet už teď, stejně jako navázaná těžba uhlí.

Skupina ČEZ, největší výrobce elektřiny v České republice, která těží hnědé uhlí v lomu Bílina, připravuje odstavení svých hnědouhelných elektráren Prunéřov a Tušimice a jejich nahrazení teplárenskými zdroji na plyn a biomasu. Ukončí také provoz jediné stávající černouhelné elektrárny Dětmarovice s ohledem na vývoj kolem posledního tuzemského činného černouhelného dolu – ČSM na Karvinsku. Státem vlastněná společnost OKD plánuje, že by zde těžba uhlí měla být ukončena přibližně v polovině roku 2026.

O záměru uzavřít z důvodu ztrátovosti své uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice informovala skupina Sev.en Česká energie, která rovněž provozuje uhelný lom Vršany nedaleko Mostu. Podobný problém řeší elektrárny Vřesová i Tisová v majetku Sokolovské uhelné využívající lom Jiří v blízkosti Sokolova. Ve hře jsou tak úvahy o případných státních kompenzacích, pokud vlastníci uhelných elektráren udrží své podniky nadále v chodu i přes jejich nerentabilitu pro zachování stability dodávek elektřiny. Otázkou je, zda by pak měla pokračovala i těžba uhlí, nebo bude výhodnější palivo dovážet.