Úsporný tarif prošel parlamentem

Součástí novely je i takzvaný Úsporný tarif, který má spotřebitelům snížit náklady na odebranou elektřinu a zemní plyn. Přesné parametry tohoto nástroje nejsou zatím specifikovány, vláda je slibuje zpracovat do přelomu července a srpna a do praxe je následně uvede prostřednictvím vládního nařízení. Zatím byl Úsporný tarif představen jen v základních konturách.

Úsporný tarif by se měl týkat všech odběrných míst definovaných jako domácnosti s výjimkou chat a chalup s takzvaným víkendovým tarifem s distribuční sazbou D61d a dobíjení elektromobilů s distribuční sazbou D27d. V principu se jedná o to, že stát uhradí za spotřebitele část jejich nákladů na energie. Poskytnuta by měla být fixní částka podle distribuční sazby u elektřiny, resp. podle pásma spotřeby u zemního plynu, tedy podle toho, k čemu se daná energie v domácnosti využívá. Navíc by měla být „odpuštěna“ platba za obnovitelné zdroje energie (OZE).

O státní finanční příspěvek není nutno žádat, bude poskytnut automaticky všem odběrným místům s výše zmíněnou výjimkou. Spotřebitelé však neostanou od státu hotové peníze. Mechanismus by měl fungovat tak, že dodavatelé energií o příslušnou částku sníží sumu výsledného ročního vyúčtování a stát jim částku doplatí prostřednictvím Operátora trhu (OTE). Pokud domácnost využívá elektřinu i plyn, příspěvek se kombinuje, jak ukazuje tabulka modelových příkladů s orientační výší slevy:

U domácností vytápěných z domovních kotelen na plyn nebo elektřinu získá příspěvek subjekt, který má uzavřenou smlouvu na dodávku energií do této kotelny, nejčastěji tedy společenství vlastníků jednotek nebo bytové družstvo. Tyto subjekty budou pro získání příspěvku z tarifu muset předat provozovateli distribuční soustavy, k jehož soustavě jsou jejich odběrná zařízení připojena, informaci o počtu bytů využívaných k bydlení. Distributor předá tento údaj OTE a ten jej poskytne obchodníkům. Příspěvek bude započítán uživatelům bytů jako mimořádná záloha na služby do jejich vyúčtování za služby tak, jako by tuto částku uživatelé bytů sami zaplatili. Konkrétní výši částky určí nařízení vlády.

Pro domácnosti s dálkovým vytápěním se zvažují dvě varianty podpory. Jednou možností je poskytnutí částky ve výši až 10 miliard na modernizaci tepláren, které by se za to zavázali nezvyšovat svým zákazníkům ceny, což ale vyžaduje notifikaci Evropské komise. Druhou variantou je využití Úsporného tarifu i pro odběratele tepla z centrálních tepláren, který by fungoval analogicky jako u domovních kotelen. Finanční příspěvek zohlední do vyúčtování dodávky tepla majitelům domů dodavatelé tepla. Majitelé domu ho posléze promítnou do vyúčtování služeb uživatelům bytů jako mimořádnou zálohu. Tuto možnost zajistí pozměňovací návrh upravující problematiku teplárenství.

Ve státním rozpočtu je na tuto pomoc připraveno 66 miliard korun. Z toho 27 miliard korun by mělo jít přímo na výše popsaný Úsporný tarif, dalších 23 miliard korun má kompenzovat odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje, 10 miliard korun bude směřovat do teplárenství a 3,6 miliardy na podporu lokálních kotelen. Situace firem je řešena samostatně jinou formou, zatím jsou k dispozici 2 miliardy korun na sanaci nepřímých nákladů pro podniky z energeticky náročných oborů. Firem by se rovněž mělo týkat odpuštění poplatků za OZE.

Úsporný tarif by měl pokrýt následující topnou sezónu, jeho platnost je předběžně stanovena od 1. října 2022 do 1. dubna 2023 s tím, že může být případně prodloužena. Poplatky za OZE nebudou účtovány od začátku října 2022 do konce prosince 2023.

Zdroj: Ministerstvo obchodu a průmyslu
Další odpovědi na vaše otázky najdete například ZDE.