Větrná elektrárna povolená během 1 roku?

Usnesení vlády urychlit výstavbu obnovitelných zdrojů energie (OZE), jako je solární nebo větrná elektrárna, přijaté na zasedání koncem dubna vyústilo v návrh pravidel pro vymezování tzv. akceleračních zón, jak je počátkem tohoto měsíce představilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Vládní usnesení koresponduje se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z balíčku Evropské unie Fit-for-55 a ze Směrnice o podpoře energie z obnovitelných zdrojů (RED 3), která vstoupila v platnost na podzim 2023 a do národního práva se má transponovat nejpozději v květnu 2025.

Povolovací postup v oblastech vhodných pro zrychlené zavádění OZE, by v souladu s RED 3 neměl překročit jeden rok. Projekty na modernizaci zařízení na výrobu energie, pro nová zařízení s elektrickou kapacitou nižší než 150 kW, pro skladování energie na stejném místě, včetně energetických a tepelných zařízení, i pro jejich připojení k soustavě mají být schváleny do 6 měsíců. Povolovací proces mimo akcelerační zóny by se měl zvládnout do dvou let.

Fotovoltaická nebo větrná elektrárna by díky rozvolnění dosavadních striktních podmínek pro schválení projektu mohla být realizována výrazně rychleji než dosud, kdy samotný povolovací proces trvá i několik let. Očekává se, že toto opatření umožní výstavbu až tisíce nových OZE. Stát vytipuje konkrétní lokality s příhodnými podmínkami pro vznik větrných parků nebo fotovoltaických elektráren a následné urychlení jejich výstavby musí zohlednit tři zásady. Neškodit významně okolí, největší míru rozhodovací pravomoci přesunout na místní úřady a do povolovacího procesu zapojit i veřejnost. 

Tak je koncipován návrh zákona o urychlení využívání OZE a změně dalších souvisejících norem zpracovaný ve spolupráci ministerstev průmyslu a obchodu, životního prostředí a pro místní rozvoj, který je od začátku měsíce v meziresortním připomínkovém řízení. V akceleračních zónách by například nebylo povinné posouzení vlivu projektu na životní prostředí (EIA), pokud by větrná elektrárna měla maximálně tři turbíny.  

Akcelerační zóny by měly být situovány zejména v průmyslových zónách, tzv. brownfieldech, nebo v oblastech bývalých dolů. Zákon výslovně ukládá upřednostňovat umělé a zastavěné plochy. Striktně zakázáno je vyhlašovat akcelerační zóny na území soustavy Natura 2000, v národních parcích i v první a druhé zóně chráněných krajinných oblastí. Kromě posouzení, zda může v lokalitě efektivně fungovat solární či větrná elektrárna, budou rozhodovat i podmínky jejich napojení na elektrizační soustavu či možnost ukládání energie přímo v místě.

Stát by chtěl do roku 2040 dosáhnout přibližně třetinového podílu výroby elektřiny z OZE, aktuálně je to 13 procent. Komora obnovitelných zdrojů energie ve své analýze z loňského podzimu uvádí, že větrné elektrárny v České republice nyní produkují pouze 1 procento z veškeré vyrobené elektřiny. Nicméně do roku 2030 očekává výstavbu nejméně 500 nových větrných elektráren o výkonu kolem 1 650 MW, takže by jejich podíl na výrobě mohl dosáhnout 5 procent. Celkový výkon větrníků na našem území by v té době mohl činit 2 000 MW. Z předpokládané roční spotřeby státu v roce 2030 na úrovni 77,4 TWh elektřiny by tak větrné elektrárny mohly dodat až 4,3 TWh.

Dosud nejvýkonnější farma větrných elektráren v republice jsou Kryštofovy Hamry – Přísečnice na hřebeni Krušných hor v nadmořské výšce 800-850 metrů. Komplex tvoří 21 samostatně stojících větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 42 MW.

Podle Komory obnovitelných zdrojů energie bylo vloni v České republice dokončeno pět nových větrných elektráren s výkonem celkem 13,3 MW, čímž počet větrníků u nás dosáhl čísla 345 a jejich výkon se tak dostal na 325 MW. Nový větrník v Žipotíně na Svitavsku je v horní úvrati vysoký až 179 metrů a má výkon 4,2 MW. Další vyrostly ve Vrbici na Karlovarsku, v Dívčím Hradu na Bruntálsku, u Moravice na Opavsku a v Jívové na Olomoucku, kde výstavbu celkem pěti turbín s výkonem 2 MW provázejí spory investora se Spolkem Nízký Jeseník.

Právě nesouhlas místních se stavbou bývá častým důvodem, proč solární nebo větrná elektrárna není v dané lokalitě realizována. Je proto otázkou, jak místní samosprávy i občanská společnost zareagují, až v jejich okolí dojde na vytipování a případně následné vyhlášení akceleračních zón se zjednodušeným povolovacím řízením projektů pro zrychlené zavádění OZE.