Zájem o tepelná čerpadla spadl o 47 procent

Na tepelná čerpadla mohou nízkopříjmové domácnosti od září čerpat dotaci až 150 tisíc korun v programu Nová zelená úsporám Light, pro ostatní je ve standardním programu Nová zelená úsporám připraven příspěvek ve výši 130 tisíc korun. Přesto zájem o tepelná čerpadla setrvale klesá, byť od září navíc začal platit zákaz provozování kotlů na tuhá paliva 1. a 2. emisní třídy.

Potvrzuje se tak, že tepelná čerpadla zdaleka nejsou univerzálním řešením. Hodí se do nízkoenergetických novostaveb, případně do velmi dobře zateplených objektů s podlahovým vytápěním. Před čtyřmi lety si v České republice pořídilo tepelné čerpadlo 24 000 zájemců, v roce 2022 byl nárůst prodejů více než dvojnásobný, aktuálně Asociaci pro využití tepelných čerpadel (AVTČ) zaznamenává ochlazení poptávky.

Tepelná čerpadla získávají teplo přeměnou skupenství pracovního média působením tlaku. Díky tomu je možné, že pro tuto operaci je za určitých podmínek potřeba méně energie, než se jí následně získá. Zjednodušeně řečeno, tepelné čerpadlo umí vygenerovat víc tepla, než přijme. Ovšem jen za přesně daných podmínek. Čím větší je rozdíl teplot mezi zdrojem, z něhož zařízení získává teplo, a požadovaným výstupem, tím je jeho účinnost nižší.

V České republice se nejčastěji instalují tepelná čerpadla vzduch-voda. Především z důvodu nižších pořizovacích nákladů a relativně snadné instalace bez vrtu a zemního kolektoru nutných pro systémy země-voda. Tepelná čerpadla vzduch-voda přenášejí na pracovní médium (topnou vodu) teplo ze vzduchu v okolí objektu. Když venkovní teplota klesá, topnou vodu je nutné přihřívat.

Tepelná čerpadla se nejlépe uplatňují s podlahovým vytápěním, kdy je rozloha plochy předávající teplo do prostoru veliká. Teplotu podlahového topení je možné udržovat jen na úrovni mírné temperace, proces předávání tepla probíhá sice pomalu, ale tepelný komfort je navozen. Oproti tomu u běžných radiátorů je plocha předávající teplo násobně menší a teplota otopné vody musí být vyšší. V zimních měsících pak při takovém uspořádání tepelná čerpadla častěji fungují na bázi elektrického kotle s výrazně dražším provozem.

Přestože cena elektřiny od prudkého růstu v krizových letech setrvale klesá, elektřinu v takzvaných topenářských distribučních sazbách D56d a D57d od nového roku zdražil růst ceny regulované složky, kterou stanovuje Energetický regulační úřad (ERÚ). Zástupci AVTČ dokonce na jaře jednali s představiteli ERÚ a Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) o možném zvýhodnění pro tepelná čerpadla.

Argumentovali mimo jiné tím, že tepelná čerpadla se mohou stát nástrojem výkonové rovnováhy v elektrizační soustavě, kterou je s růstem počtu obnovitelných zdrojů stále náročnější udržet. Tepelná čerpadla umí reagovat na aktuální nedostatek či naopak nadbytek elektřiny v síti a přizpůsobit mu své fungování.

Úpravu regulované ceny elektřiny pouze pro určitou část zákazníků však ERÚ ani MPO nepovažovaly za systémovou, neboť by vzniklé výdaje museli krýt ostatní spotřebitelé. Vyústěním dlouhých jednání jsou tak prozatím úpravy příspěvků ve výše zmíněných programech Nová zelená úsporám, resp. Nová zelená úsporám Light.

Dotační příspěvky na tepelná čerpadla upravovali i v Itálii a Německu, ovšem směrem dolů. V prvním pololetí roku 2023 se v celé Evropě prodalo 1,44 milionu kusů tepelných čerpadel, za stejné období letošního roku prodeje poklesly o 47 procent. Zpráva EHPA dále uvádí, že se tak úroveň zájmu vrátila přibližně na hladinu z roku 2019. Investice do tepelných čerpadel v letech 2020 až 2023 přitom vzrostly o 75 procent na celkových 23 miliard eur.

Evropská komise si navíc stanovila cíl, aby do roku 2030 bylo v zemích EU instalováno na 60 milionů tepelných čerpadel. V dnešní době statistika vykazuje 24 milionů funkčních zařízení a EHPA upozorňuje na reálnou možnost nesplnění tohoto ambiciózního záměru. EHPA proto předpokládá, že EK se otázkou další podpory vytápění s využitím tepelných čerpadel bude v dohledné době znovu zabývat. Slíbený akční plán na zvýšení investic do tepelných čerpadel má nyní v gesci nová Evropské komise. Ta, jež nedávno své působení skončila, jej přislíbila uveřejnit do konce roku 2023, což se však nestalo. Pokles zájmu o tepelná čerpadla může mít negativní dopady i na plnění dekarbonizačních plánů Evropské unie.