Zásoby ropy na 2 měsíce mají vydržet 2 týdny

Strategické zásoby ropy v držení Správy hmotných rezerv (SHR) mají při případném přerušení dovozu zajistit České republice rezervu na 90 dní. Přibližně třetinu objemu, konkrétně 330 tisíc tun ropy, ale SHR poskytla se souhlasem vlády jako zápůjčku společnosti Orlen Unipetrol, která provozuje rafinerie v Kralupech nad Vltavou a v Litvínově, když byl 4. března přerušen import ropovodem Družba.

Podle dostupných informací stojí za zastavením dodávek nerealizované platby mezi Orlen Unipetrol a ruskými obchodníky jako důsledek posledního balíčku sankcí uvalených na Rusko ze strany Spojených států Amerických. Po zastavení dodávek zemního plynu přes Ukrajinu na konci loňského roku tak dochází k dalšímu omezení ruského vývozu strategických surovin.

Přibližně o dva měsíce dřív než se plánovalo, tedy zřejmě už po polovině dubna, by měla dorazit surovina ropovody TAL a IKL a zásoby ropy se budou navyšovat. Státní podnik Mero s předstihem proti předpokladům už koncem roku 2024 ohlásil dokončení technických prací na modernizaci a rozšíření ropovodu TAL pro Českou republiku, které probíhaly téměř dva roky. Společnost je majitelem a provozovatelem ropovodů Družba a IKL na našem území, výhradním přepravcem ropy do České republiky potrubními systémy a rovněž vlastníkem a provozovatelem Centrálního tankoviště Nelahozeves, kde se nacházejí strategické nouzové zásoby ropy a pohonných hmot.

Investice do projektu TAL-Plus na úrovni 1,6 miliardy korun navyšuje roční přepravní kapacitu pro tuzemsko o čtyři miliony tun ropy ročně, tedy prakticky na dvojnásobek. Potrubní dodávka může dosáhnout až osmi milionů tun, tedy obvyklou roční spotřebu země. Na začátku letošního roku úspěšně proběhlo testování a certifikace úpravy alternativního vedení, a Česká republika tak může postupně přecházet na zásobování ropou výhradně západní cestou ropovody TAL a IKL. V minulém týdnu připlul do italského přístavu Terst první tanker s ropou z Norska určenou pro nás. V průběhu přibližně dvou týdnů ropa prostřednictvím potrubních systémů TAL a IKL doputuje ke zpracování do rafinerie v Litvínově.

Paralelně se zajišťují další dodávky, k ústí ropovodu v Terstu dovážejí tankery surovinu z různých zdrojů, především z ložisek v Kaspickém a Černém moři, v USA i v Africe. Česká republika by tak postupně měla mít dostatečné zásoby ropy, aby na nevyzpytatelný přísun ropovodem Družba už v žádném ohledu nemusela spoléhat. V loňském roce spotřeba ropy v České republice meziročně klesla přibližně o 12 procent na 6,5 milionu tun. Podíl dodávek Družbou dosahoval přibližně 42 procent, tedy 2,7 milionu tun. Nadpolovičních 58 procent čili 3,8 milionu tun ropy, ještě před navýšením jeho kapacity přiteklo v roce 2024 z italského systému TAL, který v Německu navazuje na ropovod IKL.

Ropovod Družba, případně Přátelství, byl budován v letech 1961 až 1971 pro zásobování tehdejšího socialistického sektoru. V délce kolem 4 000 kilometrů vede ze Samary v Rusku přes Bělorusko, Ukrajinu, Polsko, Německo, Maďarsko a Slovensko do České republiky, litvínovská větev byla dokončena v roce 1965. I přes protiruské sankce zůstal důležitým zdrojem ropy pro řadu evropských států, čerpané objemy ale postupně klesaly.

I po zastavení dodávek na začátku března zůstalo potrubí plně funkční a připravené k případnému obnovení provozu. To se ale v dohledné domě příliš nepředpokládá. Nicméně ropovod bude v případě potřeby možné využít v reverzním režimu pro transport ropy z Německa na Slovensko. Po skončení války na Ukrajině také k přísunu ropu z přístavu v Oděse, případně po odpovídajících úpravách může fungovat jako plynovod. 

Prozřetelností tehdejší vlády už zkraje devadesátých let začala z Centrálního tankoviště v Nelahozevsi výstavba ropovodu IKL (Ingolstadt) přes Rozvadov do Bavorska, kde se napojuje na ropovod TAL vedoucí přes Alpy z Terstu. Vedení schopné přepravit větší objemy než sama Družba přivádělo počínaje rokem 1996 zásoby ropy neruského původu do rafinerie v Kralupech nad Vltavou a sloužilo jako záloha při výpadcích dodávek z Ruska.

Původní celková roční přepravní kapacita ropovodu TAL dosahovala 43 milionů tun ropy, přičemž česká odbočka systému IKL z Německa dodávala tři až čtyři miliony tun ročně. Dvouletá modernizace a rozšiřování potrubní sítě TAL zvedly její transportní možnosti na 48 milionů tun suroviny pro Itálii, Rakousko, Německo a garantovaných osm milionů tun ročně pro Česko, což převyšuje běžnou spotřebu země. Dodávky suroviny ropovodem Družba tak po šedesáti letech možná definitivně skončily, nicméně zásoby ropy by republika měla mít i nadále dostatečné.