Zdražení kotlů o 50 až 70 tisíc kvůli nařízení EU?

Zdražení kotlů na biomasu včetně dřeva o vysoké sumy přinese podle odborníků výrazné zpřísnění požadavků, které Evropská komise navrhuje uplatnit na vytápění od poloviny přespříštího roku. Nová pravidla týkající se kotlů s tepelným výkonem do 1 000 kW i lokálních topidel do výkonu 50 kW se nevztahují na již provozované či vyrobené tepelné zdroje.

Ale všechny nové kotle, krby a kamna by pro splnění uvažovaných limitů novelizované rámcové Směrnice 2009/125 o ekodesignu, která popisuje požadavky na ekodesign všech výrobků, musely být od druhé poloviny roku 2027 osazeny elektrostatickými odlučovači a katalyzátory. U všech nových lokálních spotřebičů by měla být povinná také instalace automatické regulace hoření, což rovněž vyžaduje jejich připojení k elektrické síti.

Sofistikovaná filtrační technologie, která umožní připravované normě dostát, je nejen finančně náročná, ale navíc ke svému provozu potřebuje elektřinu. Samotné osazení odlučovače tak bude znamenat přímé zdražení kotlů podle typu o výše zmíněných 50 až 70 tisíc korun, a navíc provozovatel musí počítat kromě výdajů na nákup paliva také s platbami za elektřinu. Nezávislost na dodávce elektřiny bývá přitom jedním z faktorů, které vedle nízkých provozních nákladů často vedou k rozhodnutí pořídit si zdroj vytápění právě v podobě kotle, krbu nebo kamen na biomasu.  

Aktuální limit na emise prachových částic ve spalinách činí 60 mg/m³, EK navrhuje pouhé 3 mg/m³ a podobně přísná je i u dalších látek, jako je například posun u oxidu uhelnatého ze současných 1 500 mg/m³ na 500 mg/m³. Takto zásadní změna si vyžádá novou certifikaci všech typů topidel, kterých jsou v nabídce jednotlivých výrobců vyšší desítky. Celý proces tak nejen nejspíš nebude možné v požadované lhůtě stihnout, ale byrokratická zátěž se rovněž promítne do konečné ceny.

Preambule každého Nařízení Evropské komise o ekodesignu přitom obsahuje formulaci ve znění: „Požadavky na ekodesign by neměla být dotčena funkčnost ani cenová dostupnost výrobků“. A to je v přímém rozporu s dopady navrhované novely. Zdražení kotlů v řádu několika desítek tisíc korun je tak masivní, že pro část zájemců budou fakticky nedostupné. Opatření jde navíc zcela proti filosofii využívat k vytápění obnovitelné zdroje, k nimž biomasa včetně dřeva samozřejmě patří.

Evropská komise jednání o nových pravidlech naplánované na 12. února odložila na neurčito s ohledem na vlnu odmítavých reakcí specialistů na vytápění i výrobců topidel v řadě členských zemí. Podle jejich vyjádření návrh směrnice dosavadní připomínky firem a expertů z oboru zcela ignoruje a jeho požadavky jsou v podstatě nesplnitelné.

Odborníci argumentují mimo jiné tím, že nyní používané analyzátory navrhované hodnoty emisí prachu u malých kotlů ani nedokážou přesně změřit. Zkušenost z Německa z roku 2023 navíc ukázala, že limit pod hranicí 20 mg/m³ trh s tepelnými zdroji na biomasu v podstatě umrtvil.

Negativní budou v konečném důsledku i ekologické dopady, neboť s povinným osazováním elektrostatických odlučovačů a katalyzátorů prakticky na všechny kotle, krby a kamna výrazně vzroste spotřeba elektřiny. Odborníci na spalinové cesty poukazují také na skutečnost, že u kotlů bude kvůli těmto technologiím nutné snížit teplotu spalin pod kondenzační bod, což povede k vyšší produkci dehtu a jeho usazování v komínech. A zanešené komíny při nedostatku kominíků a dlouhých čekacích lhůtách na jejich návštěvu představují značné riziko požáru…

Mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonen se situaci snažila uklidnit vyjádřením v tom smyslu, že konzultace s výrobci a dalšími zúčastněnými stranami jsou teprve na začátku, a připomněla, že o opatřeních ještě budou hlasovat členské státy.

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček i ministr životního prostředí Petr Hladík shodně deklarovali, že zpřísnění emisních a technických požadavků odmítnou a budou prosazovat revizi návrhu. Na rozdíl například od zákazu kotlů na tuhá paliva I. a II. emisní třídy nemá na tuzemské scéně napříč politickým spektrem podporu. Tisková mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí potvrdila stanovisko úřadu, že by vytápění dřevem, které jako obnovitelný zdroj přináší rovněž energetickou nezávislost například v případě výpadku elektřiny či jejího prudkého zdražení, mělo i nadále zůstat dostupným zdrojem tepla pro domácnosti.

„Česká republika bude prosazovat, aby návrh (směrnice) odpovídal technologickému vývoji, nepřinesl zásadní zvýšení cen kotlů a topidel a nepoškozoval domácnosti a firmy. Pokud nebudou návrhy podstatným způsobem upraveny dle připomínek České republiky, bude hlasovat proti jejich přijetí,“ uvedla Krejčí.